Z biologického a genetického hlediska je pro první otěhotnění optimální věk ženy mezi 20. až 24. rokem.
Ve srovnání s tímto optimálním věkem pro první mateřství klesá s přibývajícím věkem pravděpodobnost prvního otěhotnění u ženy 30leté na 30 %, 35leté na 11 % a 40leté na 3 %.
Mimo toho jsou těhotenství žen nad 35 roků spojena se zvýšeným rizikem těhotenských komplikací (samovolných potratů, projevů pozdní gestózy, metabolických poruch, poruch nitroděložního vývoje plodu), po 35. roce je riziko vývojových vad plodů 1,0 %, po 40. roce 1,8 %, po 45. roce až 6,0 %.
Častěji než mladým těhotným se rodí děti s Downovým syndromem.
Vyšší věk partnera se na vzniku vývojových poruch plodu tak výrazně neprojevuje.
Proto jsou těhotné nad 35 roků označovány jako “starší těhotné” a rodičky jako “starší rodičky” a jsou považovány za rizikové těhotné a rizikové rodičky, z čehož vyplývá, že je jim třeba věnovat zvýšenou pozornost v prenatální i natální péči.
V prenatální poradně sleduje porodník častěji a pozorně vývoj těhotenství a plodu a těhotné odešle ke genetickému vyšetření.
Co těhotná nad 35 let nesmí opomenout:
- podrobovat se speciálním vyšetřením zaměřeným na diagnostiku vrozených vývojových vad
- pravidelně navštěvovat prenatální poradnu a dbát jí udělených rad
- přestat kouřit (kouří-li) a zcela se vystříhat alkoholu, aby se nestupňovalo riziko pro plod
- dodržovat zásady životosprávy těhotných
- vyvarovat se každého stresu
z publikace: Průvodce těhotenstvím a porodem
autor: František Macků, Jaroslava Macků
sdílet