Na povrchu blastocysty se kolem 11. až 13. dne po ovulaci začnou tvořit nitkovité výběžky – primární klky, kterých je v termínu očekávané menstruace na celém povrchu asi 400. Jsou tvořeny buňkami cytotrofoblastu a na povrchu je vrstvička plazmodia. Teprve druhotně do nich vniká vazivo. Jsou bílé barvy a podobají se jemným kořínkům rostlin.
Na zárodečném terčíku, který z vnitřku blastocysty naléhá na trofoblast, se od sebe odliší 2 vrstvy: blíže ke stěně blastocystyektoderm, pod ním entoderm. Mezi ektodermem a entodermem se vytvoří další zárodečný list – mezoderm.
Ektoderm (ektoblast) se zvrství a mezi vrstvami buněk se vytvoří štěrbinovitá dutina – amniová dutina vyplněná tekutinou (amniovou). Tato dutina se stále zvětšuje, zprvu mezi embryonálním terčíkem a plodovými obaly a poté i pod embryonální terčík. Z ektodermu se vytvoří nervový systém, kůže a její součásti, oči a uši.
Entoderm (entoblast) se rozrůstá od okrajů směrem dolů pod terčík, kde se jeho okraje spojí, a tak se pod embryonálním terčíkem vytvoří vakovitý útvar – žloutkový váček. Mezitím se na embryonálním terčíku vytvořil základ srdce a aorty, z něhož do stěn žloutkového váčku prorůstají cévy a vytvoří tzv.žloutkový oběh, jehož prostřednictvím čerpá zárodek ze žloutkového váčku výživu. Z entodermu se vytvoří trávicí ústrojí s játry, žlučníkem a žlučovými cestami, slinivka břišní, štítná žláza, plíce a další vnitřní orgány.
Primární mezoderm je zvětšující se amniovou dutinou zatlačován k obalu blastocysty, a vytvoří tak další vrstvu plodových blan, proniká ale i do klků choria – na druhé straně proniká mezi entoblast (entoderm a ektoderm). Z mezodermu (mezoblastu) se vyvinou kosti, svaly, vazivo, cévy, močové a pohlavní orgány. Zárodečný terčík je s trofoblastem spojen širokou stopkou, zárodečným stvolem.
Popisované období vývoje, nazývané blastogenezí, je obdobím, kdy se vytvořily tři zárodečné listy (ektoderm – ektoblast, entoderm – entoblast a mezoderm – mezo-blast). Plodové vejce nemá dosud vlastní výživový systém. Při migraci získávalo dělící se vajíčko výživné látky vstřebáváním sekretu žlázek sliznice vystýlající vejcovod, potom sekretu žlázek děložní sliznice. Po nidaci byly výživné látky získávány z rozpuštěné děložní sliznice – deciduy, po nahlodání cév děložní sliznice z krevních výronů v okolí blastocysty, z krve, která omývala primární klky na povrchu blastocysty. Takový je stav té fáze embryogeneze, která se nazývá blastogeneze, kolem 15. dne po oplodnění vajíčka, kdy se již mluví o plodovém vejci .
Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství a dítěti, Galén, Praha 2009
sdílet