Význam vyšetření protilátek a krevní skupiny v těhotenství

Význam vyšetření protilátek a krevní skupiny v těhotenství - obrázek
Význam vyšetření protilátek a krevní skupiny v těhotenství - obrázek

Protilátky proti červeným krvinkám, zjištěné u ženy na začátku těhotenství, mohou být nebezpečné pro  plod  i novorozence. Nejvýznamnější z nich jsou protilátky anti-D, které si vytvářejí pouze ženy s krevní skupinou "Rh minus". Vytvoření protilátek lze však zabránit očkováním v předchozích těhotenstvích.

Vyšetření protilátek proti červeným krvinkám

Pozitivní výsledky vyšetření na nepravidelné protilátky proti červeným krvinkám u žen v I. trimestru těhotenství znamenají těhotenství s rizikem rozvoje závažné formy hemolytické nemoci plodu a novorozence.

Těhotenství s rizikem rozvoje závažné formy hemolytické nemoci plodu a novorozence

Podle doporučení odborné společnosti je v České republice všem ženám na začátku těhotenství prováděno vyšetření, jehož cílem je zjistit, zda u nich nejsou přítomny nepravidelné protilátky proti červeným krvinkám (odborně screening nepravidelných antierytrocytárních protilátek). V současnosti jsou takové protilátky zjištěny ročně u více než 5000 těhotných žen  (odborně pozitivní screening) a těm je třeba uspokojivě zodpovědět následující otázky.

Jakou mám protilátku?

Jedná  se o protilátku proti antigenu na povrchu červených krvinek, který sama těhotná žena nevlastní, ale mohl by být přítomen u plodu.

Proč ji mám?

Žena  si může protilátku vytvořit na základě situace, kdy do jejího  krevního oběhu proniknou "cizí" krvinky s antigenem, který sama nevlastní. Prakticky připadají v úvahu dvě takové situace: transfuze červených krvinek od dárce nebo průnik červených krvinek plodu přes placentu v předchozích těhotenstvích.

Je protilátka nebezpečná pro mě  nebo pro miminko?

Pro těhotnou ženu není tato protilátka nijak nebezpečná. Vytvořila si ji pouze za účelem zničit "cizí" červené krvinky, které se v minulosti dostaly do jejího krevního oběhu, a pokud bychom protilátku nezjistili v souvislosti se současným těhotenstvím, tak by o ní pravděpodobně ani nevěděla.

V těhotenství však  může mateřská protilátka volně pronikat placentou do krevního oběhu plodu, a v případě, že by plod  zdědil po otci antigen, proti kterému je protilátka namířena, může u něj způsobit rozpad červených krvinek (odborně hemolytická nemoc plodu).

Jak moc je protilátka nebezpečná a co hrozí?

Samotné vyšetření mateřských protilátek bohužel nedokáže spolehlivě předpovědět, zda u plodu dojde k rozpadu červených krvinek, či nikoliv, ani  o jak závažný rozpad se bude jednat.

Nicméně důležité je určení typu mateřské protilátky, protože u některých typů, které označujeme jako klinicky významné (asi 30 %), je pravděpodobnost větší. Současně však musí být na povrchu červených krvinek plodu přítomen antigen, proti kterému je mateřská protilátka namířena.

Naopak opakované vyšetřování množství (odborně titru) mateřské protilátky není při sledování ohroženého plodu nijak  přínosné, protože neodpovídá stupni rozpadu červených krvinek. Konečné rozhodnutí o zničení, nebo nezničení protilátkou označené krvinky je totiž výhradně na straně imunitního systému plodu.

Je-li u těhotné ženy zjištěna klinicky významná protilátka proti antigenu, který je na povrchu červených krvinek plodu přítomen, je pravděpodobnost menší než 5 %, že plod bude potřebovat podání transfuze v děloze. Z celkového počtu žen, u kterých je na začátku těhotenství zjištěna nepravidelná protilátka proti červeným krvinkám, potřebuje tudíž jen asi 1 % plodů podání transfuze již v děloze (ročně asi 50 plodů). Zbývající plody se podaří na začátku těhotenství z rizika hemolytické nemoci vyloučit (asi 70 %), nebo postačuje sledování pomocí ultrazvuku a těhotenství by mělo  být plánovaně ukončeno nejpozději v termínu porodu.

 

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015