Ženy v zajetí tradic

Ženy v zajetí tradic - obrázek
Ženy v zajetí tradic - obrázek

Indie patří k zemím s nejvyšší úmrtností na světě. Některé rodiny nemají na lékařskou péči peníze, často se brání odborné pomoci i kvůli předsudkům. Osudy žen tak berou do rukou porodní báby.

Z místnosti se ozývá vzdychání a křik. Porodní bába tlačí mladé dívce na břicho a snaží se tak urychlit porod. Podobnou situaci lze u porodů v Indii zahlédnout běžně. Místní porodní báby se většinou drží zavedených postupů a pověr, které rodičkám spíše ubližují, než aby jim pomohly překonat možné komplikace. Pro mnoho žen, zejména na indickém venkově, je ovšem porodní bába jediná dostupná „kvalifikovaná“ pomoc při porodu.

 Lékař není pro chudé

 Porodní báby mnohdy nemají ani základní znalosti a hygienické návyky, které mohou snížit zdravotní rizika při porodu. I to je jeden z důvodů, proč je v Indii podíl matek, které zemřou v souvislosti s těhotenstvím a porodem, jeden z největších na světě. „Většinu žen by bylo možné zachránit, protože trpí banálními gynekologickými a jinými zdravotními problémy. Pomohla by včasná pomoc nebo také jen jejich lepší informovanost a vzdělání,“ tvrdí paní Patel z indické nevládní organizace Chetna. K dalším příčinám nepříznivé situace patří i nízká dostupnost zdravotní péče. Lékaře navštíví v průměru jen asi každá čtvrtá těhotná žena, v některých venkovských oblastech se musí bez lékařské péče obejít i 90 % budoucích matek. Odbornému dohledu nebrání pouze velká vzdálenost od nemocnice, ale často i nechuť rodiny a manžela poskytnout ženě lékařskou péči. Mnoho rodin si také nemůže lékařskou péči dovolit finančně. V neposlední řadě hrají roli předsudky a strach, že léčba bude bolestnější a nebezpečnější než samotné zdravotní obtíže.

Rodina chce syna

Předsudky, obavy a finanční situace pak vženou těhotné dívky do rukou porodních bab. Tyto asistentky se ale často dopouštějí zásadních pochybení, která mohou vést u matek ke zdravotním komplikacím a někdy zapříčiní i jejich úmrtí. Řadě potíží lze přitom ale jednoduše předejít, například dodržováním správné hygieny. „Proto naše organizace školí porodní báby ve správných hygienických návycích, jako je používání dezinfekce, rukavic nebo dodržování vhodného postupu při porodu. Učíme je také poskytovat správné a včasné informace o další poporodní péči či kojení,“ doplňuje Patel. Význam školení potvrzuje skutečnost, že devět z deseti porodů se v indických venkovských oblastech uskuteční v domácím prostředí. Také poporodní odborná péče je využívána velmi málo. Přitom na venkově trpí nějakými gynekologickými obtížemi velká část žen. Prostě se stydí nebo nemají peníze jít k doktorovi. Další problémy nastávají, pokud se ženě narodí holčička. Místo aby mohla věnovat své dcerce odpovídající péči, čekají ji jen další povinnosti. Indické rodiny a komunity tradičně preferují mužské potomky. V opačném případě se předpokládá, že žena opět otěhotní, aby dostála svým společenským povinnostem. Taková situace se může opakovat, dokud se nenarodí syn. Okolnosti pak mají významné zdravotní dopady i na matku a její holčičku. Matka je často vyčerpaná z dalšího porodu, který následuje krátce po předchozím. To dále zvyšuje zdravotní rizika a nepříznivě ovlivňuje mrtnost žen během dalšího těhotenství a porodu. Žena rovněž nemůže z důvodu rychlého otěhotnění nadále kojit. „Dcera pak nemá odpovídající výživu, což se podepisuje i na vysoké úmrtnosti holčiček do 5 let života,“ vysvětluje Patel.

Porod z práce neomlouvá

Zdravotní potíže a další rizika čekají ženy i bez dalšího rychlého otěhotnění. Ženy na indickém venkově musejí těžce pracovat, většinou si neodpočinou ani v těhotenství či po samotném porodu. V lepším případě si mohou oddychnout během šestinedělí, ale často jim v tom brání ekonomická situace rodiny. Následky jsou pak často velmi závažné. Není náhodou, že nejvíce úmrtí žen před nebo těsně po porodu se soustředí právě do období sklizně a nejtěžších prací na poli. V tomto období se rovněž vyskytuje nejvyšší počet předčasných porodů či náhodných potratů. Velmi paradoxním jevem v zemědělství je fakt, že technologický pokrok, který má lidem usnadnit otrockou práci na polích, má pro ženy opačný důsledek. Muži často převezmou činnosti s traktory a stroji a na ženách pak zůstává jen těžká, fyzicky náročná práce. „Tento fenomén rozhodně nenapomáhá k zlepšení zdravotní situace žen,“ komentuje trend Patel.

Poslední ke stolu

Chudoba a náročná práce značně podlamují celkový zdravotní stav žen a dívek, nezávisle na jejich věku. Například až 70 % žen v Indii trpí chudokrevností a dalšími přidruženými zdravotními potížemi. Jak dodává docent Antonín Pařízek ze serveru porodnice.cz:„V Indii je 16% světové populace, která se 20% podílí na celosvětové mateřské úmrtnosti. Téměř 40% indických žen zemře na vykrvácení v průběhu porodu.1“ K příčinám této situace lze přičíst i kulturní zvyky, tradice a postavení žen ve společnosti. Žena běžně ke stolu a jídlu zasedá jako poslední. Často se může najíst jen toho, co na stole zůstane po muži. Tradiční pořadí strávníků je totiž následující: První jí muž, pak děti a nakonec žena. Zbytky na již tak chudě prostřeném stole nemohou zabezpečit sytou a nutričně vyváženou stravu. Této zvyklosti se musí bez výjimky podrobit i těhotná žena. Chudokrevná budoucí matka ale ve většině případů porodí dítě, které rovněž trpí chudokrevností. „Je to začarovaný kruh, který se opakuje už po staletí. Samozřejmě to má i neblahé důsledky na výši úmrtnosti žen a dětí,“ upozorňuje Vibhuti z UNICEF. Evropana může až zaskočit, jaké množství indických nevládních organizací nabízí školení zaměřená na správné návyky při stolování či obliba studijních oborů týkajících se vhodné výživy. Cílem organizací, jako je například zmiňovaná Chetna, není jen rodinám a ženám vysvětlit správnou skladbu jídelníčku. Především se snaží komunity přesvědčit, jak je důležité změnit staletou tradici stolování, která odsouvá ženu na poslední místo. Taková prevence je totiž výrazně účinnější než další nákladné zdravotnické programy, které mají důsledky chudokrevnosti řešit. I drobná změna postoje by mohla zachránit životy mnoha žen. Není tedy náhodou, že už legendární bývalý premiér Indie Jawaharlal Nehru prohlásil: „Stav národa poznáte podle životní úrovně jeho žen.“ Bohužel podle docenta Pařízka je porod v Indii je dnes bezpečný asi jako v Evropě před 100 lety a každých 5 minut zde zemře jedna matka u porodu.

Boxík 1:

V roce 1629 zemřela ve věku 36 let na vykrvácení při porodu 14. dítěte Arjumand Banu, známá též jako Mumtáz Mahal, žena indického Šáhdžáhána. Jeho žal byl tak veliký, že pro ni truchlil celé dva roky a učinil slib, že postaví pomník hodný její památky. Něco, čemu by se nevyrovnalo nic na světě. Tak vznikla světoznámá stavba Taj Mahal.

Boxík 2:

Zaujal vás tento článek? Kupte letos svým blízkým originální vánoční dárek z charitativního e-shopu Skutečnýdárek.cz společnosti Člověk v tísni a podpořte tak zároveň lidi ze zemí třetího světa. Darujte živé kozy do Angoly, bezpečný porod do Kambodži nebo školní pomůcky do Etiopie...

www.skutecnydarek.cz

text Ladislav Kudláček Autor je spolupracovník Člověka v tísni Indie patří k zemím s nejvyšší mateřskou úmrtností na světě.