Základními vyšetřovacími metodami jsou kožní testy (tzv. prick a patch testy), vyšetření krevního obrazu, celkových IgE-protilátek a dále i specifických protilátek (IgE proti bílkovině kravského mléka).Jedná se však pouze o pomocné metody, které nám v případě pozitivity potvrzují pouze zvýšenou citlivost na určitý alergen. Interpretace výsledků musí být vždy hodnocena spolu s klinickými obtížemi dítěte. Naopak negativita těchto protilátek nevylučuje přítomnost alergického onemocnění.
V současné době neexistuje laboratorní vyšetření, které by jednoznačně potvrdilo či vyloučilo ABKM, a tak pouze zhodnocení klinického stavu po vyloučení kravského mléka (resp. produktů obsahujících bílkovinu kravského mléka) ze stravy a po jeho následném znovuzavedení (tzv. eliminačně-expoziční test) nám definitivně potvrdí diagnózu.
Kompletní vyloučení kravského mléka ze stravy by mělo trvat 2–4 týdny, v závislosti na klinických příznacích. Kravské mléko může být nahrazeno mléky s extenzivně štěpenou (odborně hydrolyzovanou) bílkovinou kravského mléka nebo preparáty na bázi aminokyselin. Expoziční test se provádí v nemocnici pod lékařským dohledem a podává se při něm zvyšující se dávka mléka (většinou bez obsahu laktózy k vyloučení možné intolerance laktózy) za pečlivé kontroly klinického stavu. Při rozvoji alergické reakce je test vyhodnocen jako pozitivní a jeho provedení se přerušuje.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. a prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet