Základem pro diagnózu GER jsou typické klinické projevy spojené s pitím mléka. Ultrazvukové vyšetření žaludku a jícnu po napití sice může ukázat reflux obsahu ze žaludku do jícnu či nezralý žaludečně-jícnový přechod (odborně junkce), ale s ohledem na fyziologické kojenecké regurgitace není toto vyšetření vhodné ke zhodnocení závažnosti refluxu nebo pro diagnostiku GERD.Hlavní metodou diagnostiky je jícnová 24hodinová pH-metrie, která hodnotí podíl trvání kyselého jícnového obsahu s pH < 4 z celkové denní doby v %. Odborný výraz pH vypovídá o míře kyselosti nebo zásaditosti vodných roztoků látek (škála hodnot pH se pohybuje v rozmezí 0 až 14, přičemž nízké hodnoty odpovídají kyselému prostředí a vyšší odpovídají naopak prostředí zásaditému; střed uvedeného intervalu o hodnotě 7 reprezentuje roztoky tzv. neutrální).
Limitací jícnové pH-metrie je nejen poměrně dlouhá čekací doba na toto vyšetření (1–2 měsíce, což v případě diagnostiky život ohrožujících stavů při zvažovaném operačním řešení těžkého refluxu není dostatečně rychlé), ale i fakt, že u starších kojenců a zejména batolat není 24hodinové zavedení nosní sondy do jícnu tolerováno a většinou po několika hodinách dochází k jejímu vytažení. Novější je metoda měření pomocí impedance, která není závislá na pH a detekuje i jícnový reflux, který není kyselý (při této metodě prochází tělem slabý, pro lidské tělo naprosto bezpečný a nepostřehnutelný elektrický proud).
Z dalších vyšetřovacích postupů, které využíváme v diagnostice poruch průchodnosti jícnu, jmenujme rentgenové vyšetření s kontrastní látkou, dynamickou scintigrafii, sloužící k detekci opožděného vyprazdňování žaludku, a scintigrafii plic, zobrazující stavy spojené s vdechnutím částí stravy (odborně aspirace). Vyšetření jícnu a žaludku pomocí hadičky s kamerou (odborně endoskop), které umožní i odběr malé částečky tkáně (odborně biopsie) prokáže případný zánět sliznice jícnu či jeho zúžení. Spojená endoskopie jícnu a žaludku (odborně gastroezofagoskopie) s vyšetřením průdušnice a průdušek (odborně bronchoskopie) umožní nalézt buňky, v nichž se hromadí tukový materiál (odborně lipofágy), čímž můžeme jednoznačně potvrdit naše podezření na aspirace mléka.
Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet