Kojenecké koliky jsou definované jako náhle vzniklý záchvat pláče a dráždivosti, který začíná a končí bez jednoznačné příčiny a trvá minimálně 3 hodiny denně a více než 3 dny v týdnu. Tyto obtíže postihují až 30 % kojenců, typicky od 2 týdnů do 4 měsíců věku – hovoříme o tzv. tříměsíčních kolikách.
Kojenci během koliky zaujímají poměrně charakteristickou, až křečovitou polohu se skrčenými kolínky a sevřenými pěstičkami. Bříško bývá napjaté a stav může být doprovázen zarudnutím v obličeji. Kojenecké koliky nikdy nejsou doprovázeny neprospíváním a změnou charakteru stolice. Přestože příčina kolik není plně objasněna, předpokládá se, že jsou způsobeny nevyzrálostí trávicího ústrojí, což má za následek nadměrnou plynatost dítěte.
Pro léčbu je možné doporučit látky snižující povrchové napětí bublin plynu ve střevě (např. simetikon) či probiotika. Dále existuje i celá řada podpůrných metod. Dlouhou tradici v naší zemi má používání dětských čajů s obsahem rostlinných silic, které uvolňují křečovité stahy svalů trávicí trubice (fenykl, anýz, kmín, máta). Tyto čaje však nedoporučujeme u malých kojenců podávat. U kojených dětí lze doporučit, aby fenyklový čaj pila maminka – část látek totiž přechází do mateřského mléka.
Dítěti dále můžeme pomoci teplými koupelemi, hřejivými polštářky či jemnými masážemi bříška pomocí různých olejů (ne však po jídle); k uklidnění však často postačí těsné zabalení do zavinovačky, eventuálně chování a rytmické pohyby. Důležitý je i správný režim kojení s dodržováním dostatečných odstupů mezi jednotlivými dávkami, aby nedocházelo k přepíjení. Použití rektální rourky může mít za následek závažné poškození análního svěrače a lze ji tedy doporučit jen v krajním případě.
Vzhledem k tomu, že část kojeneckých kolik (odhaduje se, že méně než 10 %) může být způsobena refluxní nemocí jícnu, netolerancí mléčného cukru laktózy či alergií na bílkovinu kravského mléka, je vhodné vyzkoušet efekt zahušťování mléka, bezlaktózových mlék, eventuálně mlék s extenzivně štěpenou bílkovinou kravského mléka. U dětí s vysokým podezřením na refluxní nemoc jícnu je obhajitelný i léčebný pokus s léky snižujícími kyselost žaludečního sekretu, jako je ranitidin či omeprazol.
Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet