Kojení je pro dítě z mnoha důvodů výhodné, ale nemožnost kojení není tragédie. Dětem matek, které z různých důvodů nemohou kojit, je však nutné podávat náhradní kojeneckou mléčnou výživu (odborně formule).
Začínáme vždy počáteční neboli startovací formulí. Tato formule je vyrobena z kravského mléka, ale je po speciální úpravě (odborně adaptace), která zvyšuje poměr bílkovin syrovátky a kaseinu. Tato mléka jsou většinou v názvu označena číslicí 1 a je doporučeno je podávat od narození do období plného zavedení. Mléka s větším syticím účinkem, za cenu zvýšeného zastoupení kaseinu (říkáme, že mléko je neadaptované), jsou označována jako Plus nebo Forte.
Mléka nové generace již mohou obsahovat prebiotika. Prebiotika představují nestravitelnou složku potravin/mléka, která podporuje růst nebo aktivitu fyziologické střevní bakteriální flóry. Existují i mléka s probiotiky, to znamená, že obsahují přímo živé mikroorganismy, zejména laktobacily a bifidobakterie. Jsou to právě mléka probiotická, která nejlépe pomáhají vytvořit optimální střevní mikroflóru dítěte.
Pokračovací mléka jsou většinou označována číslicí 2, 3 a podávají se od doby zavedení příkrmů do 10.–12. měsíce, resp. do věku 3 let. Nekryjí plně potřeby dítěte, a proto je nutné současně podávat příkrmy. Jsou přechodem mezi adaptovaným mlékem a mlékem kravským.
Dále jsou na trhu mléka pro výživu batolat, většinou označovaná číslem 4 nebo názvem Junior. Jsou to mléka plnotučná, doplněná stopovými prvky a vitaminy. Při tvorbě principů výživy dítěte se vychází z předpokladu, že i po zavedení nemléčných příkrmů do výživy by měl kojenec a batole přijímat alespoň 500 ml mléka k dosažení adekvátního příjmu bílkovin a vápníku. Podle věku je potřeba vápníku 400–900 mg/den. Neupravené kravské mléko se doporučuje až po prvním roce života, a to pouze běžná konzumní plnotučná mléka ošetřovaná pasterizací či uperací (tzv. krabicová mléka).
V některých případech je nutné užít modifikovaných formulí. V současné době jsou k dispozici i mléka antiregurgitační (označená zkratkou AR), která jsou určena pro děti s významným jícnovým refluxem. Jícnový reflux znamená návrat pozřeného mléka ze žaludku zpět do jícnu. Speciálního zahuštění antiregurgitačních mlék je dosaženo přídavkem kukuřičného škrobu nebo vlákninou karubinem ze svatojánského chleba.
Pro kojence se zvýšeným rizikem alergie na bílkovinu kravského mléka (někdy se používá zkratka ABKM) existují tzv. mléka hypoantigenní s částečně štěpenou (odborně hydrolyzovanou) bílkovinou kravského mléka (zkratka HA znamená hypoantigenní). Tato mléka by měli preventivně užívat rizikoví kojenci, kteří nemohou být kojeni a jejichž rodič nebo starší sourozenec je alergik. Částečná hydrolýza však není dostatečná při klinickém projevu ABKM.
Je prokázáno, že pokračující podávání hypoantigenního mléka po 5.– 6. měsíci již nevede k dalšímu snižování rizika ABKM. U dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, která se zřetelně projevuje (odborně manifestní alergie), je nutné podávat formule s úplně (odborně extenzivně) hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka (mléko hypoalergenní – zkratka eHF), nebo dokonce preparáty aminokyselinové. Indikace podání mléka sójového u dětí s ABKM jsou sporné – až 50 % dětí s alergií na bílkovinu kravskou je zároveň alergických i na bílkovinu sóji.
Na trhu dále existují přípravky pro děti s přechodnou nebo primární intolerancí mléčného cukru laktózy (nízkolaktózová či bezlaktózová mléka), mléka pro léčbu dětí s dědičnou poruchou metabolismu a hyperkalorická mléka pro děti s nedostatečnými váhovými přírůstky při nedostatečném příjmu mléka a stravy.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. a prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet