Očkování

Očkování - obrázek
Očkování - obrázek

Očkování neboli vakcinace představuje proces vpravování látky (odborně antigen), která navozuje specifickou odpověď imunitního systému (např. tvorbu protilátek, buněčnou  odpověď). Prevence rozvoje onemocnění zahrnuje i mimo tuto tzv. aktivní imunizaci i imunizaci pasivní, kdy v případě kontaktu s onemocněním posilujeme imunitní systém podáváním specifických protilátek (např. pasivní imunizace protilátkou palivizumab proti infekcím způsobeným respiračními syncytiálními viry – RSV).

Aktivní imunizace se může provádět buď v době před setkáním s daným onemocněním, nebo – v případě tzv. postexpozičního očkování – až po kontaktu s onemocněním (např. pokousání psem nakaženým vzteklinou).  

Podle typu látky, resp. antigenu, který do organismu vpravujeme, rozdělujeme vakcíny na živé, které jsou připravené z oslabených mikroorganismů, inaktivované, obsahující celé usmrcené viry nebo bakterie, subjednotkové, složené pouze z části mikroorganismu, a tzv. toxoidy, které představují upravené bakteriální toxiny. Poměrně novými typy vakcín jsou rekombinantní a DnA vakcíny, které jsou vytvářené technikami molekulární biologie.

Příklady jednotlivých  typů vakcín a komerčních preparátů jsou uvedeny v tabulce.

 

Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015