Opruzení a plenková dermatitida

Opruzení a plenková dermatitida - obrázek
Opruzení a plenková dermatitida - obrázek

 

Opruzeniny jsou začervenalá pálivá a bolestivá ložiska v kožních záhybech, v tříslech nebo na zadečku, se sklonem k hnisání, které vznikají nejen mechanickým drážděním kůže, ale i spolupůsobením potu, zbytků moče a stolice. K onemocnění přispívá nedostatečná hygiena. V postižené kůži pak dochází snadněji k bakteriálnímu nebo kvasinkovému zánětu.

Plenková dermatitida je zvláštní formou opruzení u nejmenších dětí. Vzniká třením plen o citlivou kůži hýždí, třísel a genitálu v teplém, vlhkém prostředí za spolupůsobení moče a stolice a ná­sled­ně bakterií a plísní. Kůže nemá pod běžnou plenou zajištěn patřičný přístup vzduchu. Při nedostatečné hygieně a ponechání dítěte v plenách bez jejich výměny delší dobu dochází k porušení celistvosti kůže, především povrchní vrstvy pokožky, a tím i její ochranné funkce. Takto poškozená pokožka je pak náchylná ke kvasinkové nebo bakteriální infekci. Nepříznivě může ale působit i nadměrná péče o zadeček. Časté mytí mýdlem totiž rovněž poruší ochrannou vrstvu pokožky.

Projevy plenkové dermatitidy

Nemocná kůže je zarudlá, lesklá, oteklá, šupí se, projevem dermatitidy může být i drobná kopřivková vyrážka. Vlivem druhotné infekce kvasinkou se mohou vytvářet až puchýřky, které se snadno strhávají.

Jak plenkové dermatitidě předcházet a jak ji léčit?

Základem prevence je pečlivé očištění kůže od zbytků stolice pod tekoucí vodou nebo čisticími ubrousky. Nevhodné je používání detergentních mýdel. Při přebalování necháme zadeček chvíli volně a osušenou kůži ošetříme ochrannou mastí určenou pod plenky nebo mastí proti opruzeninám. Obsahují zinkovou pastu nebo jiné složky, které zvyšují obranyschopnost kůže (Menalind pasta, Johnson pasta, Bepanten, Purelan apod.). Zásyp se na podrážděnou a zvláště vlhkou pokožku nehodí. Nevhodné jsou i masti, které zabraňují přístupu vzduchu k po­kožce. V případě nehojících se ložisek dermatitidy lze předpokládat přítomnost kvasinky nebo bakteriální infekce. Podle rady lékaře se k léčbě používají protiplísňové či antiseptické masti nebo krémy. Pleny vyměňujeme dítěti často, alespoň 7× denně, u novorozence ještě častěji. Neméně důležitý je i výběr kvalitní pleny, která dobře absorbuje moč, takže je kůže jen krátkou dobu vlhká. Kvalitní plena je zároveň i do určité míry prodyšná a zajistí proudění vzduchu k povrchu kůže. Pleny by měly být přiměřeně velké, aby v nich dítě nebylo utaženo a ome­zeno v pohybu. Pohyb ale omezuje i příliš velká plena. Obojí pak může vadit mimo jiné i správnému vývoji kyčelního kloubu. Kvalitní vysoce absorpční pleny přinášejí nejen pohodlí matkám, ale i komfort dětem. Jejich častá výměna je nutná. Určitý problém pak vzniká při ekologické likvidaci použitých plen.

 

Autor: MUDr. M. Gregora Kniha o těhotenství a dítěti, Galén, Praha 2009