Ošetření pokožky v rizikových lokalitách:prevence a léčba opruzenin

Ošetření pokožky v rizikových lokalitách:prevence a léčba opruzenin - obrázek
Ošetření pokožky v rizikových lokalitách:prevence a léčba opruzenin - obrázek

Kůže novorozenců  a kojenců je mimořádně náchylná ke vzniku opruzenin. Je to především v místech vlhké zapářky a mechanického  tření plen a oděvu o kůži nebo v záhybech pokožky;  tedy pod plenami,  v krční rýze, v podpaží a ve všech »faldících« na končetinách.  Proto je nutné dbát na to, aby v těchto místech byla pokožka vždy řádně očištěná, osušená a pečlivě  ošetřená některým  z ochranných kosmetických  prostředků. Vhodná je například  dětská mast s obsahem rybího tuku nebo dětské kosmetické krémy »proti opruzeninám«  s obsahem oxidu zinečnatého (kterým odborně  říkáme měkké pasty) a dalších účinných protizánětlivých  a hojivých přísad (panthenol, vitamin E). Oblast pod plenami ošetřujeme tenkou vrstvou ochranného krému (masti) při každém přebalení, ostatní záhybové lokality vždy alespoň večer po koupeli.

Pokožku  od zbytků stolice nebo moči pečlivě před ošetřením  očistíme k tomu určenými  čisticími  ubrousky.  K očištění  od stolice si můžeme  pomoci  i slunečni- covým olejem  nebo dětskými  kosmetickými oleji, které dobře rozpustí  mastnou nečistotu.  Používání zásypů při péči o kůži kojence  a batolete již dlouho nedopo- ručujeme, protože  hrozí vdechnutí  malých částeček pudru do plic při neopatrné manipulaci s krabičkou zásypu. Zásypy navíc často tvoří žmolky, které pokožku při pohybech dítěte v plenách dráždí.

I přes dobrou péči o kůži se téměř polovina rodičů u svého dítěte s opruzeninou setká. Většina z těchto případů jsou lehké nebo středně závažné opruzeniny,  které se omezují jen na plenkovou  oblast a během několika týdnů odeznívají při adekvátní léčbě. Příčinou vzniku zarudnutí je vlhká pokožka v prostředí zapářky, která je proto náchylnější  k poškození  třením a prostupnější pro dráždivé látky (aktivované enzymy) ze stolice.

Většinou  má opruzenina tvar písmene  W protože  vzniká třením  mezi plenou a »vypouklinami« hýždí, šourku nebo velkých stydkých pysků a Venušina pahorku. Druhý častý typ opruzeniny je charakteristický  pruhovitým  zarudnutím na vnitř- ních plochách stehen a na bříšku pod pupkem,  tedy u okraje plenky. Vzniká stále opakovaným třením okrajů pleny na bříšku a stehnech s pokožkou při pohybech dítěte. Vliv má i časté střídání vysušení a zvlhčení pokožky v těchto místech.

Jako základ léčby všech opruzenin (odborně plenková  dermatitida)  je nutné snížit vlhkost kůže a zamezit tření v postižené oblasti volbou správného  typu pleny a její častou výměnou. V teplém prostředí ponecháváme  dítě co nejčastěji volně bez plen na podložce »vyvětrat«, aby nedocházelo  k dalšímu zapaření podrážděné pokožky, která by měla být stále suchá. Při mokvání nebo velmi silném podráždění v plenkové  oblasti jsou vhodné obklady se slabě růžovým roztokem hypermanganu (barvy pijáku) nebo ze silného černého  čaje (1 kávová lžička čaje na čtvrt litru vody).

V porcelánové, skleněné nebo nerezové  nádobě ohřejeme připravený roztok na teplotu »jako na mytí obličeje«. Do nádoby s roztokem  namáčíme 3krát přeloženou gázu nebo větší vyvařený kapesník, mírně vymačkáme a přikládáme na postižená místa. Když obklad zchladne (asi za 2 minuty), znovu jej vyměníme  za teplý. Provádíme po dobu 10 minut 3krát denně.

Nevyhnutelné je i omezení přehnaně  častého mytí vodou a mýdlem této posti- žené oblasti. Ke zlepšení bariérové funkce kůže aplikujeme  při každém přebalová- ní ochranný krém určený pod pleny nebo měkkou  zinkovou pastu s rybím tukem nebo přímo krémy určené k léčbě opruzenin, které většinou obsahují  panthenol. Oblast pod plenami ošetřujeme  při každém přebalení, které musí být v době léčby častější (u kojence nejméně  7krát denně, u novorozence ještě častější). Dítě nesmí zůstávat ve vlhké pleně.

Každou opruzeninu je třeba léčit v počátečním  stadiu, tehdy většinou postaču- jí tato základní a režimová opatření. Opruzeniny  jsou pro novorozence a kojence velmi bolestivé  a často mu znemožňují nerušený spánek a odpočinek. Hlavní ne- bezpečí  je však v tom, že podrážděnou  a zarudlou pokožku  snadno osídlí bakterie a kvasinky, které komplikují průběh zánětlivé reakce. To je již závažnější problém, kde k ošetření nestačí běžné kosmetické volně prodejné  produkty, a dětský nebo kožní lékař musí předepsat  nebo doporučit  prostředky  zaměřené  na léčbu kvasi- nek nebo bakterií. Léčba v těchto případech bývá dlouhodobá (nejméně 3–4 týdny).

Mezi nejdůležitější prostředky  dětské hygieny, které novorozence a kojence provázejí v prvních měsících  života, patří dětské pleny. Rodiče mají dnes možnost přebalovat  své děti zcela jednoduše do plenek  jednorázových. Při nákupu je třeba věnovat mimořádnou pozornost prodyšnosti plenky a její správné velikosti, aby pleny nikde nedřely a zároveň dobře přiléhaly k tělu. Kvalitní plena musí plnit tři základní funkce: tekutinu rychle odvést od pokožky z povrchu pleny, uvnitř ji rov- noměrně  rozvést a pevně zadržet. Samozřejmostí však je, že i tyto pleny je nutné často měnit. Zvláště pokud dítě zůstane déle v plence se stolicí, pokožka se snadno podráždí.

V současné době, díky novým technologiím výroby, udrží jednorázové pleny pokožku lépe suchou, proto se již nesetkáváme se závažnými opruzeninami tak často jako dříve. Nevýhodou  jednorázových plen je však samozřejmě nepříznivý  ekolo- gický dopad na životní prostředí. Některé rodiny se přiklánějí  k volbě plenkových systémů založených na látkových plenách. Jde již o výrobky odlišené od tradičních bavlněných plen a představují dobrou alternativu k plenkám jednorázovým,  práce s nimi je však přece jen o něco složitější.

 

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015