V novorozeneckém období se na pokožce objevují některé změny, které mohou rodiče znepokojit. Považujeme je za přechodné, samovolně odeznívají během několika týdnů až měsíců a většinou nevyžadují léčbu.
Kůže zralého novorozence je zarudlá, hladká, měkká a sametová. Teprve po 2–3 dnech se začíná olupovat. Olupování trvá až do 3 týdnů a plynulé výměně vrchních vrstev pokožky napomáháme jen správnou péčí o čistotu pokožky a ošetřením po koupeli.Po delším nebo namáhavém porodu vídáme (většinou v obličeji) drobná tečkovitá krvácení do kůže (odborně petechie). Vstřebávají se samovolně do 3–5 dnů a nevyžadují léčbu.
Někdy pozorujeme u novorozenců na prstech rukou nebo nohou puchýře, které jsou vyplněné čirou nebo nažloutlou tekutinou. Jde o puchýře ze sání v děloze, kdy si plod v posledních týdnech těhotenství již umí cumlat prsty na nožkách a ručkách. Ošetřujeme pouze dezinfekčním roztokem po porodu; dále puchýře samovolně postupně zaschnou a vyhojí se plochým stroupkem do 10 dnů.
Ihned po porodu jsou na nose a v jeho okolí patrné drobounké žlutobílé pupínky. Jsou to zvětšené mazové žlázy, které takto reagují na počínající vlastní tvorbu hormonů novorozence. Tato reakce odeznívá do 2–3 týdnů.
U poloviny novorozenců vídáme na obličeji i drobné bělavé cystičky velikosti špendlíkové hlavičky. Označujeme je jako milia, vznikají ucpáním vývodů mazových žláz. Jsou kdekoli v obličeji, spíše jednotlivě a jsou větší než zvětšené mazové žlázy v oblasti nosu. Vymizí bez léčby během několika týdnů.
Běžným novorozeneckým kožním projevem jsou i potničky (odborně miliaria), které vznikají ucpáním vývodů potních žláz rohovou zátkou při přehřátí novorozence. Jsou to mnohočetné drobné čiré puchýřky (někdy se zarudnutím kůže v okolí), které vídáme nejčastěji na zádech, šíji a v obličeji. Hojí se samovolně bez léčby, pokud upravíme vhodně oblékání dítěte tak, aby se nepřehřívalo a nepotilo. Potničky často vídáme i u kojenců a batolat, pokud mají příliš teplý oděv nebo při pobytu v teplém prostředí, které vede k většímu zapocení a přehřátí.
Novorozenecký toxický erytém je běžná vyrážka u 30–70 % novorozenců v prvém až druhém týdnu jejich života. Jde o mnohočetné červené skvrny velikosti 1–2 cm, v jejichž centru je bíložlutý pupínek. Někdy vyrážka vypadá spíše jako štípnutí blechou nebo drobná kopřivka. Charakteristická je proměnlivost vyrážky, která bývá nejčastěji na trupu. Příčiny těchto kožních změn neznáme, ale do 2 týdnů ustoupí bez léčby.
Mezi 2–4. týdnem života u řady novorozenců pozorujeme na těle a končetinách zvýšenou cévní kresbu ve formě červenofialové sítě s velkými oky – mramorová kůže. Zvýrazní se vždy chladem na několik minut až hodin a po měsíci trvání odeznívá definitivně a bez léčby.
Po narození vídáme často i symetricky na obě strany u kořene nosu, na čele a v záhlaví rozložené červenofialové skvrny (odborně névus simplex nebo lososové skvrny). Tvoří je rozšířené kapiláry. Označujeme je poeticky jako »andělské políbení« nebo »čapí kousnutí« a víme, že spontánně vymizí do jednoho roku a potom se oživují ještě několik let při pláči nebo vzteku dítěte, kdy se kůže více prokrví.
Zhruba 20 % novorozenců (s větší převahou chlapců) má od 2.–4. týdne života novorozenecké akné, které je způsobeno zvýšenou činností mazových žláz a zvýšenou produkcí hormonů nadledvin v tomto období. Tak jako v pubertě v obličeji, někdy i na hrudníku a ramínkách, pozorujeme černé nebo bílé komedony nebo hnisavé boláčky se zarudnutím. I když je nález závažnější, tento typ akné ustupuje bez léčby do 6 měsíců věku dítěte.
V prvních týdnech života se často setkáváme na kůži ve vlasové oblasti, většinou na temeni, s nánosy mastných žlutavých šupin. Jde o běžné změny, ale je vhodné je léčit, zvláště pokud je vrstva šupin silnější nebo plocha postižení rozsáhlejší, protože v místech této tzv. seborrhoické dermatitidy vlásky (vlivem zánětu) snadno vypadávají. Obden, vždy alespoň 3 hodiny před večerním koupáním, napouštíme místa se šupinkami dětským kosmetickým, slunečnicovým nebo olivovým olejem. Olivový olej je k rozvolnění a změkčení šupin ve vlasech vhodný, ale nepoužíváme jej k ošetření pokožky na těle, kde může narušit kožní bariéru. Napouštěním oleji změkčíme šupinky, které pak opatrně a postupně odstraňujeme během večerní koupele hustším hřebínkem nebo jemným kojeneckým kartáčkem na vlasy. Olej z vlásků následně vymyjeme kojeneckým mýdlem nebo dětským šamponem. Proceduru libovolně opakujeme, když se šupiny znovu ve vláscích nahromadí. Tam, kde jsou plochy se šupinami rozsáhlé nebo jsou nánosy šupin velmi silné, předepisujeme krémy nebo mléka s vyšším obsahem urey, která šupiny lépe rozvolní (ve vyšších koncentracích má tzv. keratolytický účinek) a přitom je pro organismus (i při vstřebání) neškodná. Zásadně nepoužíváme do vlasů ani na volnou pokožku v novorozeneckém ani v kojeneckém věku žádné krémy, masti ani oleje s obsahem kyseliny salicylové, která se vlasovými folikuly i tenkou kůží snadno vstřebává a je pro dětský organismus toxická. Projevy seborrhoické dermatitidy odeznívají do 3–6 měsíců, ale u některých kojenců, kde pod šupinami bylo i větší zarudnutí pokožky, je to předzvěst nebo i forma atopického ekzému, a to je vždy nutné již konzultovat s dětským lékařem. Více v kapitole atopický ekzem.
Kůže plodu v děloze je chráněna tekutým sterilním médiem – plodovou vodou, a náhle je po porodu konfrontována se suchým prostředím, jinou teplotou, mikroorganismy, kontaktem s močí a stolicí, třením plenek a oděvu. Po porodu probíhá adaptace pokožky na nové prostředí i na činnost vlastních vnitřních orgánů a systémů novorozence. V novorozeneckém období musíme proto pokožce věnovat mimořádnou péči při každodenním ošetřování, ale také všechny změny na jejím povrchu pečlivě sledovat a pozorovat jejich vývoj. Tam, kde nejde o běžné přechodné změny, o kterých je pojednáno výše, je potřeba vše konzultovat s dětským lékařem. Kůže novorozence je zvýšeně náchylná k bakteriálním, kvasinkovým i virovým infekcím, ale někdy na ní můžeme pozorovat i projevy různých systémových onemocnění, které je potřeba podchytit co nejdříve. Dětský lékař při pravidelných návštěvách poradny vyšetřuje kůži celého těla a rodiče by se s ním měli poradit o všech změnách, které na pokožce pozorují.
Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet