Přechodné změny na kůži novorozenců

Přechodné změny na kůži novorozenců - obrázek
Přechodné změny na kůži novorozenců - obrázek

V novorozeneckém období  se na pokožce  objevují některé  změny, které mohou rodiče znepokojit. Považujeme je za přechodné, samovolně odeznívají během několika týdnů až měsíců a většinou nevyžadují léčbu.

Kůže zralého novorozence je zarudlá, hladká, měkká a sametová. Teprve  po 2–3 dnech se začíná olupovat.  Olupování trvá až do 3 týdnů a plynulé  výměně  vrchních vrstev pokožky  napomáháme jen správnou  péčí  o čistotu  pokožky a ošetřením po koupeli.Po delším nebo namáhavém porodu vídáme (většinou v obličeji) drobná tečkovitá krvácení do kůže (odborně petechie). Vstřebávají  se samovolně  do 3–5 dnů a nevyžadují léčbu.

Někdy  pozorujeme u novorozenců  na prstech  rukou  nebo  nohou puchýře, které jsou vyplněné čirou nebo nažloutlou tekutinou. Jde o puchýře ze sání v děloze, kdy si plod v posledních týdnech  těhotenství již umí cumlat prsty na nožkách  a ručkách. Ošetřujeme  pouze dezinfekčním  roztokem po porodu; dále puchýře samovolně postupně zaschnou a vyhojí se plochým stroupkem  do 10 dnů.

Ihned po porodu jsou na nose a v jeho okolí patrné drobounké žlutobílé pupín­ky.  Jsou to zvětšené mazové žlázy, které takto reagují na počínající vlastní tvorbu hormonů  novorozence. Tato reakce odeznívá do 2–3 týdnů.

U poloviny  novorozenců vídáme na obličeji  i drobné  bělavé cystičky velikosti špendlíkové hlavičky. Označujeme je jako milia, vznikají ucpáním  vývodů mazových žláz. Jsou kdekoli v obličeji, spíše jednotlivě  a jsou větší než zvětšené mazové žlázy v oblasti nosu. Vymizí bez léčby během několika týdnů.

Běžným novorozeneckým kožním projevem  jsou i potničky (odborně miliaria), které vznikají ucpáním vývodů potních žláz rohovou zátkou při přehřátí novorozence. Jsou to mnohočetné drobné čiré puchýřky (někdy se zarudnutím kůže v okolí), které vídáme nejčastěji na zádech, šíji a v obličeji. Hojí se samovolně bez léčby, pokud upravíme vhodně oblékání  dítěte tak, aby se nepřehřívalo a nepotilo.  Potničky často vídáme i u kojenců a batolat, pokud mají příliš teplý oděv nebo při pobytu v teplém prostředí, které vede k většímu zapocení a přehřátí.

Novorozenecký toxický erytém je běžná vyrážka u 30–70 % novorozenců v prvém až druhém  týdnu jejich  života. Jde o mnohočetné červené  skvrny velikosti 1–2 cm, v jejichž centru je bíložlutý pupínek. Někdy vyrážka vypadá spíše jako štípnutí blechou nebo drobná kopřivka. Charakteristická je proměnlivost vyrážky, která bývá nejčastěji  na trupu. Příčiny těchto kožních změn neznáme, ale do 2 týdnů ustoupí bez léčby.

Mezi 2–4. týdnem života u řady novorozenců  pozorujeme na těle a končetinách zvýšenou cévní kresbu  ve formě červenofialové sítě s velkými oky – mramorová kůže. Zvýrazní se vždy chladem na několik minut až hodin a po měsíci trvání odeznívá definitivně  a bez léčby.

Po narození  vídáme často i symetricky  na obě strany u kořene  nosu, na čele a v záhlaví rozložené  červenofialové skvrny (odborně  névus simplex nebo lososové skvrny). Tvoří je rozšířené kapiláry. Označujeme  je poeticky jako »andělské políbení« nebo »čapí kousnutí« a víme, že spontánně vymizí do jednoho roku a potom se oživují ještě několik let při pláči nebo vzteku dítěte, kdy se kůže více prokrví.

Zhruba 20 % novorozenců (s větší převahou chlapců) má od 2.–4. týdne života novorozenecké akné, které je způsobeno zvýšenou činností mazových žláz a zvýšenou produkcí  hormonů  nadledvin  v tomto období.  Tak jako v pubertě  v obličeji, někdy i na hrudníku a ramínkách, pozorujeme černé nebo bílé komedony  nebo hnisavé boláčky se zarudnutím. I když je nález závažnější, tento typ akné ustupuje bez léčby do 6 měsíců věku dítěte.

V prvních  týdnech života se často setkáváme  na kůži ve vlasové oblasti, většinou na temeni, s nánosy mastných žlutavých šupin. Jde o běžné změny, ale je vhodné je léčit, zvláště pokud je vrstva šupin silnější nebo plocha postižení rozsáhlejší, protože v místech této tzv. seborrhoické dermatitidy vlásky (vlivem zánětu) snadno vypadávají. Obden, vždy alespoň 3 hodiny před večerním koupáním, napouštíme místa se šupinkami  dětským kosmetickým, slunečnicovým nebo olivovým olejem. Olivový olej je k rozvolnění  a změkčení  šupin ve vlasech vhodný, ale nepoužíváme jej k ošetření pokožky na těle, kde může narušit kožní bariéru. Napouštěním oleji změkčíme šupinky, které pak opatrně a postupně  odstraňujeme během večerní koupele  hustším hřebínkem  nebo jemným kojeneckým kartáčkem na vlasy. Olej z vlásků následně vymyjeme  kojeneckým mýdlem  nebo dětským šamponem. Proceduru libovolně opakujeme, když se šupiny znovu ve vláscích nahromadí. Tam, kde jsou plochy se šupinami rozsáhlé nebo jsou nánosy šupin velmi silné, předepisujeme krémy nebo mléka s vyšším obsahem urey, která šupiny lépe rozvolní (ve vyšších koncentracích  má tzv. keratolytický účinek) a přitom je pro organismus (i při vstřebání) neškodná. Zásadně nepoužíváme  do vlasů ani na volnou pokožku v novorozeneckém ani v kojeneckém věku žádné krémy, masti ani oleje s obsahem kyseliny salicylové, která se vlasovými folikuly i tenkou kůží snadno vstřebává a je pro dětský organismus toxická. Projevy seborrhoické  dermatitidy odeznívají do 3–6 měsíců, ale u některých  kojenců,  kde pod šupinami bylo i větší zarudnutí pokožky, je to předzvěst nebo i forma atopického  ekzému,  a to je vždy nutné již konzultovat s dětským lékařem. Více v kapitole atopický ekzem.

Kůže plodu v děloze je chráněna tekutým sterilním médiem – plodovou vodou, a náhle je po porodu konfrontována  se suchým prostředím,  jinou teplotou, mikroorganismy, kontaktem s močí a stolicí, třením plenek a oděvu. Po porodu probíhá adaptace pokožky na nové prostředí i na činnost vlastních vnitřních orgánů a systémů novorozence. V novorozeneckém období musíme proto pokožce věnovat mimořádnou  péči při každodenním ošetřování, ale také všechny změny na jejím povrchu pečlivě sledovat a pozorovat jejich vývoj. Tam, kde nejde o běžné přechodné změny, o kterých je pojednáno výše, je potřeba vše konzultovat s dětským lékařem. Kůže novorozence je zvýšeně náchylná k bakteriálním,  kvasinkovým i virovým infekcím, ale někdy na ní můžeme pozorovat i projevy různých systémových onemocnění, které je potřeba podchytit co nejdříve.  Dětský lékař při pravidelných  návštěvách poradny vyšetřuje kůži celého těla a rodiče by se s ním měli poradit o všech změnách, které na pokožce pozorují.

 

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015