První pomoc při zástavě dýchání - novorozenec a kojenec

2. Uvolněte dýchací cesty

• prohlédněte dítěti ústa, zjevné překážky a cizí tělesa odstraňte špičkami prstů,
• jednu ruku dítěti položte na čelo, proveďte pouze mírný záklon hlavy, prsty druhé ruky jemně přizvedněte bradu,
• takto uvolněné dýchací cesty můžete udržet podložením kojence pod ramínky,
• máte-li podezření, že dítě vdechlo cizí předmět (stav dušnosti vznikl nápadně náhle, např. při jídle, při hraní s malou hračkou, dítě kašle, chrčí, hlučně a namáhavě dýchá, má zarudlý a naběhlý obličej a krk, později je barva kůže promodralá až našedlá), pokuste se odstranit překážku z dýchacích cest následujícími úkony:
  proveďte 3–5 úderů do  zad
  –  dítě si uložte na své předloktí obličejem dolů a s hlavičkou skloněnou níže, tělo i jeho hlavu stále bezpečně  přidržujte,
  –  proveďte 3–5 úderů dlaní mezi lopatky dítěte, směr úderů veďte "ven" z dýchacích cest,

  proveďte 3–5 stlačení hrudníku
  –  dítě si uložte na své předloktí obličejem nahoru, s hlavou mírně skloněnou,
  –  dvěma prsty uloženými v dolní polovině hrudní kosti stlačte 3–5× ostře hrudníček směrem k hlavičce s frekvencí cca 1× za 3 sekundy,
  –  po provedení jednotlivých úkonů vždy zkontrolujte ústní dutinu, nedošlo-li k uvolnění cizího tělesa,
  –  pokud dušení přetrvává, jednotlivé kroky l–3× opakujte a zajistěte přivolání ZZS.

3. Zajistěte dýchání

• zjistěte poslechem a pohledem, jestli dítě dýchá,
• zjistíte-li bezdeší, okamžitě začněte provádět umělé dýchání, současně zajistěte přivolání ZZS,
• přidržujte jednou rukou na čele mírný záklon hlavičky dítěte, druhou rukou přizvedněte jeho bradu, obemkněte svými ústy rty i nos kojence,
• zahajte umělé dýchání pěti vdechy tak, aby minimálně dva vdechy byly dostatečně účinné – poznáte to podle pohybu hrudníku, měl by být jasně patrný pohyb hrudníku vzhůru při vdechu a jeho pokles při výdechu.
  Pozor na vdechovaný objem vzduchu, nesmí být příliš malý (hrudník se nehýbe), ani příliš velký, došlo by k poranění plic a dýchacích cest dítěte a jeho stav by se mohl ještě zhoršit. Hrudník by se měl pohybovat přibližně tak, jako by se dítě samo spontánně nadechovalo. Nikdy nedýchejte proti výraznějšímu odporu!
• provádějte  umělé vdechy u novorozence frekvencí  40–60× za minutu (1 vdech za cca 1 sekundu), u kojence  30× za minutu (1 vdech za 2 sekundy).

4. Zajistěte krevní oběh

• pokud zjistíte, že nejsou přítomny známky krevního  oběhu (pohyb, kašel, dýchání), okamžitě zahajte nepřímou srdeční masáž:
  –  dítě musí vždy ležet na zádech na pevné podložce,
  –  přiložte konec svého ukazováku a prostředníku na dolní polovinu hrudní kosti, asi l,5 cm pod spojnicí mezi prsními bradavkami, lze užít i způsob obemknutí hrudníku rukama zachránce a stlačování hrudní kosti překříženými palci,
  –  hrudník promáčkněte  o cca 2–3 cm, přibližně o třetinu jeho předozadního průměru.
• frekvence stlačování je u novorozence 120/min, u kojence  100/min,
• resuscitujte  u novorozence v poměru 1 vdech : 3 stlačení, u kojence v poměru 2 vdechy : 30 stlačení:
  –  na umělý vdech proveďte mezi jednotlivými  stlačeními krátkou přestávku,
  –  po každých 3–5 cyklech zkontrolujte, zda nedošlo k obnově dýchání a krevního oběhu.

Poznámka: Pokud si ve stresu nebudete  moci vzpomenout na doporučené poměry, nabízíme praktickou radu. Srdce člověka pracuje vyšší frekvencí než nádech/výdech. Proto je lépe častěji stlačovat hrudník a občas provést vdech, než zdlouhavě přemýšlet nad doporučenými poměry. Jakákoliv časová prodleva může vážně ohrozit zdraví dítěte.

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015