Vliv stravy na vznik a rozvoj zubního kazu - 1.díl

Vliv stravy na vznik a rozvoj  zubního kazu - 1.díl - obrázek
Vliv stravy na vznik a rozvoj zubního kazu - 1.díl - obrázek

Zubní kaz patří mezi rozšířené infekční onemocnění, které v konečném důsledku poškozuje zubní tkáně dočasného i stálého chrupu.  V ústech máme celý ekosystém bakterií, z nichž některé dokážou zpracovávat jednoduché cukry z potravy na organické kyseliny, které pak způsobují  vlastní poškození zubů.

Za vznik zubního kazu jsou zodpovědné:

  • typy a množství bakterií zubního plaku, zejména streptokoky; za jeho rozvoj především aktinomycety a laktobacily,
  • frekvence  a množství volných cukrů z potravy (monosacharidy, disacharidy i škroby pro metabolismus  bakterií),
  • složení a tvorba sliny,
  • časový faktor (daný nepoměrem mezi epizodami demineralizace  a reminerali- zace),
  • přítomnost  nebo nepřítomnost fluoridů,
  • stavba zubů a jejich uložení v dutině ústní.

Základní obranou proti zubnímu kazu je prevence. Preventivní opatření by měla nastat hned po narození dítěte a zahrnují tato doporučení (tzv. preventivní tetráda):

  • omezení frekvence  příjmu volných sacharidů ve výživě,
  • podávání fluoridových  prostředků,
  • pravidelné a zejména účinné čištění zubů,
  • pravidelné návštěvy zubního lékaře od jednoho roku dítěte, a to každých šest měsíců.

Při vyšším riziku vzniku  zubního  kazu může zubní lékař stanovit i kontroly po třech měsících. Běžné preventivní  prohlídky lze podstoupit  u praktického  zubního lékaře, složitější zákroky pak na specializovaných pracovištích.

Postižení zubu zubním kazem prochází několika stadii, při jejichž možném zvratu se zapojují přirozené obranné mechanismy. Takovou obranou je v dutině ústní slina, která obsahuje  množství minerálů, jako např. vápník (v koncentraci cca 3 mmol/l), fosfor ve formě fosfátů, které jsou přirozenou součástí tvrdých zubních tkání, a fluoridy.

Přítomnost, kvalita a množství sliny dokážou pomoci v časném stadiu zubního kazu, kdy dochází k odvápnění skloviny, a to tak, že slina poskytne vápníkové ionty, které se do skloviny opětně zabudují a proces zubního kazu se zastaví. Toto stadium zubního kazu vidíme jako bílé neprůhledné, avšak většinou průsvitné (opakní, lesklé) zabarvení zubu. Na tuto činnost ale slina potřebuje 40–50 minut. Doporučená  přestávka mezi podávanými jídly je z výživového hlediska dvě hodiny. Důležité je i dostatečné množství sliny, které je u větších dětí možné zvýšit žvýkáním žvýkaček. Další obranou v počátcích vývoje zubního kazu jsou fluoridy zubních past a ústních vod, které vytvářejí se složkami skloviny sloučeninu fluorapatit, která je vůči působení  kyselin odolnější.

 

Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Témata: