Kaz jakožto porušení povrchu zubu vzniká, když je přítomnost organických kyselin dlouhodobá. Při působení kyselin na zub dochází k uvolňování minerálů, zub se stává prostupnější pro bakterie, které dokážou rozrušovat vnitřní vrstvu zubu (odborně dentin) a v zubu vzniká defekt.
Každý takový defekt jak v dočasném, tak ve stálém zubu by měl být ošetřen výplní. Neošetřený defekt v dočasném zubu může totiž způsobit poškození stálého zubu uloženého pod zubem dočasným. Takové poškození se projevuje jako barevná skvrna nebo defekt na stálém zubu, v nejhorších případech dochází k poškození kořene stálého zubu, který se nevyvine, a takový stálý zub je určen k vytržení.
V současné době nejdůležitějším faktorem při vzniku zubního kazu je složení přijímané potravy. Strava s vysokým obsahem volných cukrů a vysoká frekvence jejího podávání je rizikovým faktorem nejen pro vznik zubního kazu, ale i pro dětskou obezitu, která může mít významné zdravotní komplikace. Ke svačinám mezi hlavními jídly jsou pak doporučeny potraviny s nízkým obsahem cukru, jako je ovoce, zelenina, mléko, mléčné výrobky a sýry.
Podávání sladkých potravin je vysloveně nevhodné před spaním a v noci, kdy klesá produkce slin. Mezi složité cukry patří i škroby, které konzumujeme jak v syrové (zelenina), tak tepelné úpravě (brambory). Syrové škroby jsou ústními bakteriemi způsobujícími zubní kaz hůře zpracovatelné. Toto tvrzení ale neplatí pro tepelně upravené škroby, které jsou rizikem pro vznik zubního kazu.
Jednoduché cukry jsou obsaženy ve větším množství i v ovocných džusech, díky značné koncentraci ovoce. Agresivní ovocné šťávy se při nadměrném příjmu mohou podílet i na erozivním postižení dočasného chrupu. Naprosto nevyhovující pro děti do šesti let jsou pak jakékoli perlivé nápoje, a to z důvodu obsahu oxidu uhličitého. V uvedeném věku je nižší produkce žaludečních šťáv, které obsahují kyselinu chlorovodíkovou, důležitou pro metabolismus oxidu uhličitého.
Další potravinou, která je často skloňována při hovoru o zdravé výživě, je mateřské mléko. Mateřské mléko obsahuje protilátky, čímž podporuje v prvních měsících života dítěte imunitu, dále zahrnuje bílkovinu laktoferin, která znemožňuje dělení bakterií zubního kazu, a rovněž vlastní kojení má výrazný vliv na emocionální vývoj dítěte a na růst obličejových kostí.
Po prvním roce věku se ale noční kojení dle libosti dítěte stává rizikovým faktorem vzniku kazu časného dětství z několika důvodů. Je to již zmiňovaný pokles produkce slin v noci a horizontální poloha dítěte, která způsobuje typické postižení zubním kazem hlavně u horních řezáků, spolu s nadměrným příjmem volných sacharidů v potravě. Náhražky mateřského mléka obsahují laktózu, která je dalším cukrem metabolizovaným bakteriemi zubního kazu. Dále je vhodné ostatní tekutiny, kromě vody, dítěti nepodávat v noci a od jednoho roku věku učit dítě pít z hrnečku s pítkem.
Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet