Normální tělesná teplota měřená nejčastěji v podpaždí, se pohybuje mezi 36,0–37,0 °C. U malých dětí, kojenců a někdy batolat měříme teplotu tzv. rychloběžkou v konečníku. Od naměřené hodnoty pak odečítáme 0,5 °C.
O zvýšené teplotě hovoříme, jestliže se hodnoty pohybují od 37,0 do 38,0 °C. Pokud je teplota vyšší, nazýváme ji horečkou (odborně pyrexie). Vysoká horečka (odborně hyperpyrexie) je teplota nad 40,0 °C. Pokud trvá delší dobu, může dítě nadměrná tělesná teplota vážně ohrozit.
Horečka sama o sobě není nemoc, je ale průvodním příznakem celé řady onemocnění. Horečnaté stavy u dětí nejčastěji způsobují virové nebo bakteriální infekce. Se vzestupem tělesné teploty se ale můžeme setkat i při celkovém přehřátí, při úrazech hlavy a otravách.
Déletrvající teplota nad 38 °C může být v některých případech pro dítě nebezpečná. Každý další stupeň zvýšení tělesné teploty nad 37 °C totiž zvyšuje celkovou denní potřebu tekutin o 12 %, celkovou spotřebu tělesné energie o 12 % a tělesnou spotřebu kyslíku o 13 %. Děti, které jsou primárně a dlouhodobě nemocné (s onemocněním srdce, dýchacího systému, s onemocněním mozku, děti náchylné k tzv. febrilním křečím, děti chudokrevné, děti s poruchou metabolismu, např. cukrovkou, děti s nedostatečným příjmem potravy), jsou déletrvající vysokou horečkou obzvlášť ohroženy.
Horečka je projevem systémové obranné zánětlivé odpovědi na vyvolávající příčinu. Zvýšená tělesná teplota je reakcí mozku. V mozku, v jedné jeho časti, která se odborně nazývá hypotalamus, je centrum odpovědné za teplotu organismu. Toto centrum reaguje na krví dopravené látky, které obecně nazýváme pyrogeny. Ty jsou nejčastěji tvořeny biologickými částmi bakterií a virů, mohou to ale být i léky, chemikálie a jedy.
Vlastní pyrogeny tvoří i organismus po styku s infekcí. Centrum v hypotalamu vyšle tělu signály pro zachování stávající teploty. Nastává změna prokrvení organismu. Omezí se průtok krve okrajovými částmi těla. Dítě má chladné okraje končetin a chová se zimomřivě. Zároveň nastává zvýšení tělesné teploty centrálních částí těla. To v organismu způsobuje vyšší aktivita buněčného metabolismu a zvýšení svalové aktivity. Objevuje se zimnice a třesavka, příznaky, které předcházejí prudkému vzestupu teploty.
Na vzestup tělesné teploty u dítěte pomýšlejte
pokud například dojde k nápadné změně jeho chování. Dítě původně vitální je najednou nápadně spavé, unavené, nebo je naopak podrážděné, neklidné. Začne si stěžovat na bolesti hlavy, bříška, bolesti rukou a nohou, kloubů. Nemá chuť k jídlu, odmítá pití. Při prudkém vzestupu teploty se může objevit zvracení, zvláště při změně polohy, při posazení apod. Horečku mohou provázet křeče, viz text o febrilních křečích.
I za normálních okolností tělesná teplota v průběhu dne kolísá, odborně se hovoří o cirkadiánním rytmu. Nejnižší je po půlnoci a nejvyšší bývá kolem 17. hodiny odpoledne. Proto i při horečnatém onemocnění můžeme čekat nejvyšší vzestup teploty v odpoledních hodinách.
Postup při ošetřování dítěte s horečkou
Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
Objednávejte ZDE
sdílet