Placenta je schopna tvořit steroidy i
proteohormony. Produkce je ovlivňována pouze přísunem prekurzorů, není řízena
zpětnovazebním mechanismem.
Estrogeny fungují jako specifický růstový hormon pro ženské reprodukční orgány.
Placenta je netvoří de novo jako ovaria, ale z dehydroepiandrosteronsulfátu
(DHEAS) produkovaného v nadledvinách plodu. Část DHEAS je hydroxylována ve
fetálních játrech a v placentě hydrolyzována sulfatázou, konvertována na
keton a aromatizována na estriol. Z nehydroxylované frakce vzniká
v placentě estron a estradiol.
Progesteron brání kontrakční činnosti myometria. Jeho dostatečná hladina je pro tuto
funkci nezbytná. Od 12. týdnu těhotenství ho v dostatečném množství
produkuje sama placenta, takže ani případná ooforektomie po této době
těhotenství neohrozí.
S maximem kolem 60. dne těhotenství
je placentou produkován proteohormon lidský choriogonadotropin
(HCG). HCG stimuluje žluté tělísko do doby, kdy placenta sama převezme funkci
udržování těhotenství a počne, alespoň částečně, potlačovat imunitní
mechanismy mateřského organismu. U matky je jeho plazmatická koncentrace
500krát vyšší než u plodu.
Lidský choriosomatomamotropin (HCS) je rovněž secernován
převážně do mateřské cirkulace. Zvyšuje hladiny volných kyselin a má
diabetogenní účinek. Má také účinky podobné placentárnímu laktogenu (HPL),
který vedle laktogenního efektu potencuje i luteotropní efekt HCG a
somatotropní efekt lidského růstového hormonu.