Encyklopedie

Ke konci těhotenství a
v peripartálním období dochází k adaptaci na viscerální a somatické algické
vjemy. Experimentální studie u těhotných žen na konci těhotenství
ukazují, že se práh bolesti ke konci těhotenství zvyšuje téměř dvojnásobně (3)
a v období vlastního porodu vrcholí. Tento poznatek potvrzují klinické
zkušenosti se zvýšenou tolerancí vůči bolesti v poporodním období
u většiny rodiček. Příčinou je nejspíše aktivace endorfinového systému (18). Přesto ale
pro řadu žen patří porod mezi ty nejbolestivější životní prožitky.
Některé experimentální práce na zvířatech uvádějí krátce po porodu přítomnost
hyperalgické fáze, trvající až několik dnů (8). Malá část žen (0,5-2 %) trpí po
císařském řezu v dolním
děložním segmentu delší pooperační bolestí, jejíž příčinou je poškození
nervů, a vyžadují podávání vyšších dávek opioidů, resp. jejich delší podávání
(15).

Zvýšená tolerance vůči nociceptivním
stimulům v těhotenství souvisí s regulační funkcí neuronů
v zadních rozích míšních, které se podílejí na zpracování a modulaci
centripetálně směřující nociceptivní informace. Na fyziologických míšních
antinociceptivních mechanismech se uplatňují především endogenní opioidy.
Společně zde působí
další modulační systémy (noradrenergní, serotoninové a cholinergní) (10). Ty
pak spolu s inhibičními descendentními drahami z mozkového kmene a s míšními
interneurony v substantia gelatinosa zadních rohů míšních vykonávají
bariérovou funkci (Melzackova vrátková teorie bolesti). V peripartálním
období tomu významně napomáhá i synergismus s a₂-adrenergním
mechanismem antinocicepce, jenž je nezávislý na supraspinálních regulačních
vlivech (13).

Pooperační bolest po císařském řezu má somatickou a viscerální složku (tab.
8.5-1). Vzhledem k odlišným mechanismům a klinickým projevům obou složek
bolesti je prakticky nemožné dosáhnout účinné pooperační analgezie
použitím pouze jednoho analgetika. Naproti tomu multimodalitní kombinovaná
analgezie využívající kombinaci několika analgetik je účinnější a je provázená
i nižším výskytem nepříznivých vedlejších účinků.   

Tab.
8.5-1. Viscerální
a somatická složka pooperaèní bolesti