Stav plodu a děložní činnost kontroluje
ošetřující lékař kardiotokografickým
monitorováním (obr. 9.3-1). U porodů, které jsou hodnoceny primárně
jako rizikové, dále u porodů s rozvojem rizika v průběhu porodu
nebo při suspektním nálezu CTG toto monitorování probíhá kontinuálně.
U zcela fyziologických porodů zvažuje ošetřující lékař možnost
intermitentního monitorování nejdéle v půlhodinových intervalech a v mezidobí sleduje
ozvy plodu elektronicky nebo i klasickým způsobem pomocí stetoskopu.
Kardiotokografický nález je hodnocen
třemi stupni závažnosti jako fyziologický, suspektní nebo patologický podle
uvedeného schématu (tab. 9.3-1).
Při hodnocení kardiotokogramu je nutné
zvažovat délku trvání případného patologického nálezu, odhadnutou časovou
vzdálenost do ukončení II. porodní doby, účinky aplikované medikace (např.
útlum po neuroplegické analgezii, po hypotenzivech ap.), stupeň zralosti a
vývoje plodu, charakter plodové vody, projevy fetální tísně v anamnéze a
případně další projevy těhotenské a porodní patologie. Při rozvoji
patologického nálezu je indikováno operační ukončení porodu podle daných
operačních podmínek. Jsou-li při diagnostikované hypoxémii plodu dány podmínky
pro ukončení porodu císařským řezem, vyloučíme kontrakční zátěž plodu pomocí
akutní tokolýzy nejlépe b2-sympatomimetiky (fenoterol 1 amp. do infúze 5% glukózy). Tím odstraníme do
vybavení plodu děložní kontrakce (zlepšení uteroplacentární perfúze) a získáme
dostatečný časový faktor pro bezpečnou přípravu operace. Současně rodička
inhaluje kyslík.