V průběhu těhotenství dochází ke
značnému rozvoji prsní tkáně. Kolem žláznatého tělesa prsu je ukládán tuk,
vlivem estrogenu se zvyšuje počet a délka mlékovodů, progesteron zvyšuje počet
alveolů. Vývoj alveolů stimuluje i placentární laktogen, který se podílí na
syntéze kaseinu, laktalbuminu a laktoglobulinu alveolárními sekretorickými
buňkami.
Laktace je během těhotenství inhibována,
i když hladina spouštěcího hormonu prolaktinu během těhotenství u ženy vzrůstá.
Příčinou jsou vysoké hladiny estrogenů, které obsazují vazebná místa
v alveolech, a tím zabraňují laktogenitě prolaktinu. V pozdních
fázích těhotenství je z prsů vylučována hustá nažloutlá tekutina -
kolostrum - bohatá na protilátky. Produkce kolostra se zvyšuje do porodu, poté
je nahrazena produkcí mateřského mléka.
Hladina estrogenů se v následujících 48 hodinách po porodu rychle
snižuje. Stálá cirkulace prolaktinu působí na alveolární buňky a vede ke
spuštění a udržení laktace.
Laktace je stimulována časným a častým
kojením, které stimuluje reflexně hypofýzu k sekreci prolaktinu. Na druhé
straně negativní emoce, včetně obavy ze selhání kojení, mohou snižovat sekreci
prolaktinu zvýšeným uvolňováním prolaktin-inhibujícího faktoru - dopaminu -
z hypothalamu.
Prolaktin stimuluje alveoly
k sekreci mateřského mléka, které je řídké, světlé, až téměř namodralé.
Zpočátku mléko dilatuje alveoly a drobné mlékovody, a tím způsobuje naplnění
prsů, které bývá často vnímáno bolestivě. Pod kůží jsou zřetelné zduřelé cévy a mlékovody
mohou být hmatné jako citlivé provazce v prsní tkáni.