Encyklopedie

Magnézium sulfát (MgSO4)

>




Mechanismus účinku: ionty magnézia snižují presynaptické uvolňování acetylcholinu a
senzitivitu postsynaptické membrány k uvolněnému acetylcholinu. Snižují excitabilitu svalových
membrán (kompetice s kalciem na nervosvalové ploténce a buněčných
membránách brání vstupu Ca2+ do buňky).

Účinky: vazodilatace s poklesem krevního tlaku, útlum CNS,
zvýšení perfuze v děloze a v CNS (výsledný účinek: snížení výskytu
intraventrikulárních hemoragií u novorozence).

Úvodní dávka: 20 ml 20% MgS04 (4 g) nitrožilně během 3 minut.

Udržovací dávka: 1-2 g/h (40 g MgS04 v l000 ml fyziologického roztoku nebo
v Ringerově laktátovém roztoku, infúzní rychlost 25-50 ml/h).

Maximální dávka: 4-5 g/h (v těchto dávkách je již nutná kontrola koncentrace Mg2+
v séru, dále vždy při klinických známkách toxicity).

Normální koncentrace Mg2+ v
séru je 0,8-1,2 mmol/l.

Po zklidnění kontrakční činnosti je třeba
pokračovat v infuzní terapii 12-24 hodin.

Doporučení: zejména při vyšším dávkování je nutná:

  • • kontrola hlubokých šlachových reflexů,
  • • kontrola vitálních funkcí každou hodinu,
  • • každé 2-4 h kontrola příjmu a výdeje tekutin.

 

Kontraindikace léčby magneziem:
hypermagnezémie, závažnější porucha funkce ledvin, závažné poruchy
elektrolytové rovnováhy, nefrolitiáza v anamnéze, myasthenia gravis, současné
podávání blokátorů kalciových kanálů.

Lékové interakce:

  • • depolarizující neuromuskulární relaxancia: magnézium protrahuje neuromuskulární blokádu, k tracheální intubaci je
    nutná snížená dávka suxametonia;
  • • nedepolarizující neuromuskulární relaxancia: magnézium vykazuje asi 1/1000 aktivity d-tubokurarinu, 8krát zvyšuje
    účinek vekuronia (cave: kombinace nedepolarizujícího relaxancia
    vekuronia a aminoglykosidového antibiotika gentamicinu ohrožuje novorozence
    postpartální dechovou depresí a hypotonií, protože dochází k interakci na
    nervových zakončeních a cholinergních receptorech);
  • • hypermagnezémie a aminoglykosidová antibiotika: potencuje se neuromuskulární blokáda;
  • • kombinace tokolytické léčby: kombinace MgSO4 a blokátorů
    kalciových kanálů může vést k paralýze kosterního svalstva;
  • • tetracyklinová antibiotika a perorální přípravky obsahující soli
    železa:
    magnézium snižuje resorpci tetracyklinových antibiotik (s výjimkou
    doxycyklinu) a iontů železa.