Fyziologická délka pupečníku je okolo 50
cm. Pupečník je vyplněn Whartonovým rosolem, ve kterém probíhají pupečníkové
cévy.
Krátký pupečník:
- absolutně - měří méně než 30 cm,
- relativně (obr. 2.5.24) - normální délka, ale obtočení okolo některé části
plodu.
Krátký pupečník může znemožňovat posun
plodu v porodních cestách.
Dlouhý pupečník měří více než 70 cm.
Obtočení pupečníku kolem plodu se vyskytuje u 20-30 % všech porodů. Utažení (strangulace) má za následek poruchu krevního
zásobování plodu, které může končit až smrtí plodu (asfyxie). Pokud
nastane stištění aa. carotis, může mít strangulace okolo krku plodu za následek
zhoršenou perfúzi CNS plodu. Klinicky se někdy projevuje ve II. době porodní "pérováním"
hlavičky.
Torze pupečníku je nadměrné množství pupečníkových závitů v podélné ose. Hrozí porucha perfúze
a tvorba pupečníkových trombů.
Uzel na pupečníku:
- pravý uzel (obr. 2.5-25) - plod v době fyziologického hydramnia
proklouzne kličkou pupečníku (hrozí utažení), - nepravý uzel (obr. 2.5.26 a 2.5.27) je způsoben nahromaděním
Whartonova rosolu nebo varikózním rozšířením pupečníkové žíly nebo klubíčkovým
stočením pupečníkových arterií.
Úpon pupečníku k placentě:
- insertio centralis, paracentralis - úpon do středu placenty,
- insertio marginalis - úpon
v blízkosti hrany placenty, - insertio velamentosa - téměř
obnažené pupečníkové cévy inzerují v blanách k placentě.
Marginální a velamentózní úpon placenty
může upozorňovat na poruchu nidace.
Poruchy uložení pupečníku (obr. 2.5-28):
- naléhání - pupečník probíhá pod dolní částí plodu, je hmatný pupečníkový
tep, ale je neporušený vak blan, - prolaps - pupečník probíhá jako v případě naléhání, ale již po odtoku
plodové vody, - komprese nastává stištěním pupečníku částí plodu proti tvrdé stěně
kostěné pánve.