První
systematickou metodu vyšetření a zhodnocení poporodního stavu novorozence
představila v roce 1952 Virginia Apgarová (tab. 9.8-1). Hodnocení se v České
republice provádí u všech novorozenců v 1., 5. a 10. minutě po narození, v
případě deprimovaného dítěte (s Apgar-skóre v 10. minutě nižším než 7) také v
15. a 20. minutě. Každé z pěti hodnotících kritérií - srdeční akce, dechová
aktivita, barva kůže, svalový tonus a reakce na podráždění - je hodnocen 0, 1
nebo 2 body. Celkové skóre získáme součtem jednotlivých položek, maximální
skóre je 10 bodů, minimální je 0.
Byly
navrženy různé úpravy skórování s přihlédnutím na význam jednotlivých kritérií.
Z hlediska utlumeného novorozence je nejvýznamnější z hodnocených kritérií srdeční
akce a dechová aktivita. Hodnocení barvy kůže má význam nejmenší. Pro svoji
jednoduchost a snadnou reprodukovatelnost je však Apgar-skóre stále používáno
tak, jak bylo původně navrženo.
Přestože
stejná hodnota skóre může znamenat zcela odlišný klinický stav i jiný
patofyziologický podklad, můžeme na základě skóre stanoveného v 1. minutě
rozdělit novorozence do tří skupin korelujících s potřebou resuscitace.
Novorozenec se skóre 8-10 obvykle nevyžaduje žádnou ventilační podporu, u
středně utlumeného novorozence (skóre 3-7) dochází často k rychlému zlepšení
stavu po taktilní stimulaci či po zahájení ventilace pozitivním tlakem, vážně
utlumený novorozenec (skóre 0-2) vyžaduje okamžitou intervenci včetně
endotracheální intubace a nepřímé srdeční masáže. Hodnocení skóre v 5. minutě
podává informaci o možném rozsahu následné péče a o eventuální nutnosti
umístění novorozence na jednotku intenzivní péče.V etiologii nízkého skóre se
může uplatňovat perinatální asfyxie, farmakologický útlum, prematurita, vrozené
vývojové vady, porodní traumatismus, onemocnění plodu, určitou roli může hrát i
subjektivita hodnocení.
Nízké
skóre zejména v 10., 15. a 20. minutě do určité míry koreluje s
pravděpodobností výskytu neurologického poškození.