Vrozené srdeční vady závislé na otevřené
tepenné dučeji - ductus arteriosus (Botalli) (např. stenóza
nebo atrézie plicnice, koarktace aorty, interrupce aortál-
ního oblouku aj.): mezi příznaky patří
známky srdečního selhání, hypoxémie nebo obojí. Diagnózu je možné stanovit na
základě klinického stavu a echokardiografického nálezu. U vad závislých na
Botallově dučeji je nezbytné udržet nebo znovu obnovit její průchodnost.
Podávají se prostaglandiny E1 (0,01-0,1 mg/kg/min). Lze podat i p.o. Prostagland
E2 30-50 mg/dávku, kterou je možné opakovat po 3-4
hodinách. Efekt je však nejistý.
Vrozené srdeční vady s levopravým zkratem
a se známkami srdečního selhání (např. velký defekt komorového septa): k
příznakům patří známky oběhového selhání a respiračního distresu,
hepatomegalie. Diagnóza je stanovena na podkladě klinických příznaků a
echokardiografického vyšetření. Léčebně je nutné zajistit ventilaci, restrikci
tekutin, diuretika (furosemid) 1-2 mg/kg/dávku, zvážit kardiotonika (digoxin
0,01-0,02 mg/kg/24 h ve 3 dávkách).
Poruchy srdečního rytmu mohou přicházet již intrauterinně a mohou být příčinou odúmrtí plodu nebo
závažných hydropsů. Nejčastěji přichází v úvahu kongenitální kompletní
atrioventrikulární blokáda, supraventrikulární tachykardie a flutter síní.
Detekce a ovlivnění se provádí obvykle (CTG) v období před porodem. V léčbě
často diagnostikované supraventrikulární tachykardie jsou na prvém místě vagové
manévry - tzv. diving reflex (dive = potápět), tj. ponoření obličeje do ledové
tříště na několik vteřin. Vybavení ostatních vagových reflexů není u dětí
vhodné. Z léků se v tomto případě podává adenozin v rychlé
bolusové dávce 0,1 mg/kg/dávku.
Brániční kýla je velmi závažné onemocnění s vysokou mortalitou. Stanovení této diagnózy
přináší těžkosti s ohledem na možnosti UZ vyšetření. Porod by pak měl
proběhnout v centru, které se touto problematikou zabývá. V opačném případě je
nutné stanovit diagnózu co nejrychleji po porodu. Mezi příznaky patří rychle
nastupující těžký respirační distres, známky oběhového selhání a obraz globální
respirační insuficience. K léčebnému algoritmu patří zavedení dostatečně široké
nazogastrické sondy (dekomprese žaludku) a zajištění ventilace - včasná a
šetrná intubace (nepoužívat vak s maskou - možnost distenze horních částí
GIT, které komprimují plíce). Při UPV volíme dechovou frekvenci kolem 30-40
dechů/min, minimální PEEP (2 cmH2O, tj. 0,2 kPa), Pin je nutné
volit velmi opatrně, protože prakticky vždy jde o hypoplastické plíce s rizikem
vzniku barotraumatu. FiO2 nastavujeme tak, abychom dosáhli SpO2
alespoň 90 %. Pokud tento způsob ventilace nevyhovuje, je možné zkusit
ventilaci s vysokou frekvencí - 100/min, PEEP 0, FiO2 a Pin stejně
jako u předchozího režimu (vznik intrinzického PEEP). Je-li nutná analgosedace,
volíme fentanyl v dávce 5-10 mg/kg/dávku. Již
během transportu by bylo vhodné zahájit selektivní plicní vazodilataci pomocí
oxidu dusnatého.
Aspirace mekonia: při přítomnosti mekonia v plodové vodě je nutné počítat vždy s možností
aspirace. Zjistíme-li po porodu hlavičky v dutině ústní plodovou vodu zkalenou
mekoniem, je nutné ji neodkladně odsát. Po porodu ihned novorozence intubujeme
maximálně možnou šířkou endotrachální kanyly. Prodýchávání maskou je
kontraindikováno, protože by došlo k posunutí patologického obsahu dýchacích
cest distálně. Po intubaci odsáváme dýchací cesty do té doby, dokud zjišťujeme
patologickou příměs. Pak teprve zahajujeme UPV. Pokud je k dispozici pouze konvenční
umělá plicní ventilace, volíme raději kratší inspirační časy a dostatek času
pro exspirium. V závažných situacích je možné vyzkoušet vysokofrekvenční
tryskovou ventilaci. Tento stav je prakticky vždy provázen závažnou plicní
hypertenzí, která limituje i přežití. Proto i zde je vhodné co nejdříve zahájit
selektivní plicní vazodilataci pomocí oxidu dusnatého.