Encyklopedie

Účinky celkové anestezie

>

Celková anestezie může v rozhodující
míře přispět k optimálnímu průběhu operačního porodu, a to i bez
negativního ovlivnění novorozence. Naopak u porodu komplikovaného
ohrožením plodu (strangulace pupečníku, placenta praevia, abrupce placenty,
protrahovaný porod) je neuspokojivý poporodní stav novorozence často předem
determinován a i maximální úsilí anesteziologické péče přináší pouze částečný
úspěch. Syndrom tísně plodu je charakterizován narůstající hypoxií a acidózou.

Za tohoto stavu dochází ke zvýšenému
průniku látek, tj. i anestetik, přes placentární, fetální a hematoencefalickou
bariéru. Ovlivnění stavu novorozence anestezií se v této situaci nelze
vyhnout ani tehdy, jsou-li
použity k celkovému znecitlivění matky nejnižší, až subanestetické
dávky farmak. Rovněž prodloužení intervalu mezi incizí kůže a vybavením plodu
nad časový interval 3 minut je sledováno hypoxií plodu, zhoršením ukazatelů
acidobazické rovnováhy i Apgar-skóre novorozence. Většina klinických
studií potvrzuje poznatek, že útlum novorozence celkovou anestezií je více
určován délkou operačního zákroku než samotnou metodou znecitlivění. Jestliže
je porod ukončen velice časně po úvodu do celkové anestezie, bývá "vitalita"
novorozence stejná jako v případě, kdy je užito neuroaxiální metody
znecitlivění (1).

Klinický stav novorozence vykazuje při
neuroaxiální anestezii matky zpravidla menší depresi než po celkové anestezii.
Prokazatelný rozdíl v Apgar-skóre je nacházen zejména v první minutě
po porodu, kdy je při užití celkové anestezie vyšší incidence dechové
nedostatečnosti. Naopak
v páté minutě již v Apgar-skóre nebývá signifikantní rozdíl
mezi tím, zda bylo použito celkového, či neuroaxiálního znecitlivění (2).

Požadavky na
celkovou anestezii

Při celkové anestezii pro císařský řez
jsou vždy sledovány základní cíle:

  • dosáhnout optimálních podmínek pro vedení porodu při zachovaném komfortu
    matky,
  • zajistit bezpečnostní kritéria u matky (prevence aspirace, hypoxie a
    hypotenze),
  • udržet přiměřenou uteroplacentární perfúzi,
  • minimalizovat vliv znecitlivění na základní životní funkce novorozence,
  • poskytnout operatérovi pohodlí a klid k provedení výkonu.

Nebezpečí
krevních ztrát

Relativní pravidelnost krevních ztrát při
císařském řezu přispívá k jejich podceňování. V porovnání
s fyziologicky probíhajícím porodem (400-600 ml) je u císařského řezu
udávána krevní ztráta až 1000 ml. Korekce objemového deficitu musí být účinná a
včasná, v žádném případě nesmí před vybavením plodu dojít k epizodě hypotenze
(systolický tlak matky pod 100 torrů = hypoxie plodu). Před úvodem do anestezie
je nezbytné polohováním rodičky na levý polobok (elevace 10-15 cm)
zabránit aortokavální kompresi se sníženým žilním návratem. Premedikační
přípravou je třeba potlačit sympatickou stimulaci, rovněž je nutno vyvarovat se
zbytečnému podání vazopresorických látek před porodem.