V občanském kalendáři má dnes svátek Hugo.

Podle jazykovědců vychází jméno ze staroněmeckého hugu, jež označovalo "ducha" nebo "mysl". Hugo tedy znamená totéž, co "duchaplný". A není proto možná ani náhoda, že se tak jmenovali někteří francouzští středověcí teologové. Dva z nich jsou připomínáni právě 1. dubna.

Biskup Hugo z Grenoblu se narodil roku 1053 v ChČteauneuf-d'IsŹre (Francie). Stal se biskupem a v čele úřadu stál více než 50 let. Ovšem počátky jeho práce byly více než svízelné. Již dva roky po vysvěcení se zalekl všech složitých problémů, které před ním stály, a odebral se raději do benediktinského kláštera. Teprve na rozkaz samotného papeže Řehoře VII. se úřadu opět ujal. Účastnil se založení řádu kartuziánů, který pak celý život podporoval. Zemřel 1. dubna 1132 v Grenoblu a již dva roky po své smrti byl svatořečen. Jeho ostatky byly uctívány v grenobelské katedrále, ale v 16. století padly do rukou hugenotů, kteří je veřejně spálili. Biskup Hugo se stal patronem města Grenoblu a lidé se k němu modlí při bolestech hlavy.

Druhým oslavencem je cisterciácký opat Hugo z Bonnevaux. Byl synovcem předešlého světce a zasloužil se prý o smír mezi Bedřichem I. a papežem Alexandrem III., když složitě jednali o benátském míru. Zemřel kolem roku 1194.

V církevním kalendáři dnes slaví svátek Makarius, který se už dlouhou dobu překládá do češtiny jako Blahomír či Blahoslav. Znamená tedy zcela logicky něco jako "blahoslavený".

Makarius byl opatem cařihradského kláštera. Za obrazoboreckých bouří, rozpoutaných v 8. století nařízeními byzantských císařů proti obrazům a sochám v chrámech, hájil díla výtvarného umění a bránil jejich ničení. Dnes takové jednání považujeme za sympatické, osvícené a Bohem oslavené, tehdy se však vděku nedočkal - byl poslán do vyhnanství, kde zemřel roku 820.

Dnešní den bylo snad odjakživa povoleno společensky žertovat a "vyvádět aprílem". První duben je klasickým svátkem šprýmařů, jimž prý vládne nordický bůžek Loki. Ve starém Římě byl tohoto dne ženský svátek Fortuny virilis (tj. mužské, mužné), hledající dobrý vztah k mužům a podléhající Venuši. Původně se k této bohyni modlily vždy 1. dubna ženy nižšího stavu, a to dokonce v mužských lázních. Ač to zní podivně, prosily prý zde za štěstí svých mužů, kteří byli ovšem v tu dobu buď doma, nebo pro změnu zase pobývali v ženských lázních.

"VLEZL NA STROM A ODHODIL ŽEBŘÍK." 

(Čínské přísloví)

Zdroj: www.libri.cz