Izabela

Izabela, která slavila svůj svátek v občanském kalendáři včera, je španělskou obdobou jména Alžběta. Můžeme ji psát také Isabela a v historické literatuře najdeme i Isabellu. Doslovný překlad jména je "můj Bůh je přísaha". Někdo však uvádí, že základem jména je starozákonní Izabel, v českých překladech známá jako Jezabel, což znamenalo "krásná". Snad proto nosilo jméno Izabela mnoho krásných a ohnivých španělských a portugalských královen. O den dříve slavila svůj svátek Darja.

Domácí podoby: Iza, Izka, Izuška, Izenka, Bela, Izabelka ap.
Slovensky, rusky, polsky, srbochorvatsky: Izabela
Německy, norsky: Isabella, Isabelle
Anglicky: Isabel(la), Isabelle
Španělsky, portugalsky: Isabel
Francouzsky: Isabelle
Maďarsky: Izabella
Švédsky, holandsky, dánsky, italsky: Isabella

U nás běžné, v cizině velmi rozšířeno (známé jméno královen).

Jmeniny 11. dubna

V církevním kalendáři má svátek Stanislav. Základem tohoto jména je staroslovanské stan, tedy "pevnost"; ještě v dnešní srbštině a chorvatštině slovo stán najdeme ve významech "byt" a "salaš".

Další  oslavenec tohoto dne je  Stanislav z Krakova se narodil roku 1030 v rodině drobného šlechtice u Krakova. Vynikal nadáním, a tak jej otec poslal na studia teologie a práv. Dostal se až do Paříže. Po návratu do Polska se stal krakovským kanovníkem a od roku 1072 biskupem. V zemi tehdy vládl král Boleslav II. (1058-79, zemřel asi 1081), který žil, slušně řečeno, nezřízeným životem. Šlo však o něco mnohem horšího, než jsou obvyklé bujaré pitky s dámskou společností - král totiž našel největší potěšení v týrání žen. Takové věci se ovšem vladařům nevytýkají. Jen Stanislav se rozhodl, že bude jeho svědomím. Nejednou se za Boleslavem vypravil a v ostrých výtkách stál na svém - co král činí, špatně činí. Královo řádění však nepřestávalo. Ba naopak, časem již ani veřejně neskrýval svou úchylnost a za oběť jí padly i ženy ze starých šlechtických rodin. To bylo šokující i pro otrlou středověkou společnost. Stanislav proti Boleslavovi začal kázat veřejně a nešetřil hrozbami, které svolával na královu hlavu. V roce 1079 sloužil mši na Skalce u Krakova, když se náhle přihnal král se svými hrdlořezy a nakázal jim, aby vyvedli biskupa ven. Když váhali, vjel do kaple sám a rozpoltil Stanislavovu hlavu svým mečem. Papež Řehoř VII. uvalil na polského krále klatbu, kvůli níž musel ukrutný panovník nakonec ze země uprchnout. Stanislav se stal naopak nejuctívanějším polským národním světcem. Český občanský kalendář připomíná Stanislava 7. května.

Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha 1999
LIBRI