Johana

Svátek mají Johana a Pius (X.).

Jméno Johana, které dnes připomíná občanský kalendář, je jinou podobou jména Jana. Obě mají svůj základ v mužském jméně Jan, jehož počátek je v hebrejském Jochánán a znamená "Bůh je milostivý". Johany jsou tedy také obdarovány milostí Boží a náš kalendář jich zná opravdu mnoho. Nejznámější svátky Johanek a Janiček jsou 24. května, kdy si připomínáme věrnou průvodkyni Ježíše Krista, která se stala svědkyní jeho vzkříšení. Druhou pak je velmi známá a slavná Jeanne d'Arc (30. května), jinak zvaná Panna Orleánská.

Žila v době stoleté války, kdy Angličané okupovali značnou část francouzského území. Teprve nadšení a víra ve vítězství této prosté dívky způsobily, že několikrát poražené a zdecimované francouzské vojsko osvobodilo pod jejím praporcem Orléans (7. května 1429). Mladá dívka pak dokázala v září stejného roku dobýt i Paříž. Její konec však byl tragický: padla do anglického zajetí a 13. května 1431 ji v Rouenu Angličané upálili.

K dnešnímu datu má nejblíže Jana Antida Thouertová (1765-1826), která založila v roce 1799 v Besanćonu Kongregaci dcer lásky z Besanćonu. Sestry této společnosti se věnují výchově dívek a charitativní činnosti. Lidé jim také říkají šedé sestry.

V církevním kalendáři má dnes svátek Pius. Toto jméno nosili především papežové a znamená "zbožný". Dnešní oslavenec byl již desátým papežem tohoto jména v pořadí. Vlastním jménem se jmenoval Giuseppe Sarto a narodil se 2. června 1835 v Riese (Itálie) v rodině chudého rolníka. Ve 23 letech byl vysvěcen na kněze a dalších 17 let působil na různých místech Itálie jako kaplan a farář. V roce 1875 byl povýšen na kanovníka v Trevisu a již za devět let přijal biskupské svěcení v Mantově. Zdálo se, že vrcholu dosáhl v roce 1893, kdy se stal benátským patriarchou, ale 4. srpna roku 1903 jej kardinálové povolali na stolec papežský. Giuseppe Sarto přijal jméno Pius X. a do historie vstoupil jako reformní papež. Jeho heslem bylo: "Všechno obnovit v Kristu." Znovu zavedl gregoriánský chorál, vydal nový misál, kalendář a breviář. Na počátku 20. století musel bránit církev před nebezpečím modernistických tendencí, které ohrožovaly samu podstatu křesťanské víry. Úplnou novinkou papežské politiky bylo prosazování toho, aby se církev starala i o politické záležitosti, a snažil se o účinnou spolupráci se státem. Jestliže v Itálii našel pro své snahy porozumění, těžké porážky se dočkal ve Francii a Španělsku. Země z Pyrenejského poloostrova dokonce na nějaký čas přerušila veškeré styky s Římem. Pius X. se tak při svém snažení dožil vyhrocených okamžiků, úplného úspěchu i totální porážky. Papež zemřel na prahu 1. světové války 20. srpna roku 1914 v Římě a byl pochován v chrámu sv. Petra. Papež Pius XII. prohlásil svého velkého předchůdce 29. května 1954 za svatého. Pius X. se stal patronem esperantistů a papežského díla svatého Dětství.

Zdroj: www.libri.cz