Karolína

 

Dnes slaví v občanském kalendáři jako první svůj svátek Karolína. Jedná se o ženský protějšek jména Karel a svět ji zná jako Charlotte, Caroline, ale také jako Lotte či Lolu. Základem jména je germánské obecné jméno karlaz a staroněmecké kar(a)l s významem "muž" nebo "chlap". Když se franští majordomové tohoto jména pozvolna zmocňovali franského trůnu a Karel Veliký vytvořil obrovskou říši, rozšířilo se toto jméno i za hranice ve významu "panovník". A tak vznikl náš "král", polský król, jihoslovanský kralj i maďarský király.

Jméno Karolina u nás asi nejvíce proslavila spisovatelka Světlá. Dívčím jménem se jmenovala Johanna Rottová a svůj pseudonym si zvolila podle rodiště svého manžela Petra Mužáka, vesnice Světlé pod Ještědem. Slavná česká spisovatelka byla vychována v německém duchu, teprve její domácí učitel češtiny a pozdější manžel ji uvedl do vlastenecké společnosti. Zde se Světlá důvěrně seznámila s Boženou Němcovou, na jejíž tvorbu - zejména v oblasti vesnického románu - navázala. Její vrcholná díla vznikala především na základě jejích zkušeností ze života v Podještědí (Vesnický román, Kříž u potoka aj.).

Jmeniny 14. července.

V církevním kalendáři si připomínáme Hroznatu. Toto jméno již dnes není užíváno, ale ve 12. století je nosil významný český šlechtic. Pocházel ze starého rodu a narodil se kolem roku 1170 v Hroznětíně. Byl synem šlechtického předáka Sezimy, který padl v krvavé bitvě u Loděnic (1179). Po smrti jediného dítěte a své ženy se kvůli pokání přidal ke křižácké výpravě císaře Fridricha. Než však dorazil za vojskem do Itálie, císař v Malé Asii zahynul, a tak se Hroznata s papežským souhlasem vrátil domů. Zde založil premonstrátský klášter v Teplé (1193-97). Pokusil se ještě jednou vypravit s další křížovou výpravou do Svaté země, ale opět se mu to nepodařilo. Znovu tedy svůj slib změnil v zakladatelskou činnost, tentokrát nechal zbudovat ženský klášter v Chotěšově. Jako člen řádu s titulem probošta v Teplé se vzorně staral o klášterní statky. Při jedné cestě byl zajat loupeživými rytíři a uvržen do žaláře u Aše. Opat kláštera v Teplé nabídl, že jej vyplatí, ale Hroznata odmítl, aby byl na jeho úkor krácen klášterní majetek. Raději volil další žalářování. Vybral si tím trest smrti, protože jeho věznitelé jej 14. července roku 1217 utýrali hladem. Teprve tehdy mohl opat jeho tělo vykoupit a pochovat je v tepelském chrámu. Hroznatův mučednický kult potvrdil oficiálně 16. září 1897 papež Lev XIII.

Zároveň s Hroznatou má svátek Kamil z Lellis. Kamil (či přesněji řečeno Camillo) se narodil 25. května 1550 v abruzzském Bucchianicu (jižně od Pescary na italském adriatickém pobřeží) v rodině důstojníka. Rodiče jej brzy opustili a mladý hoch, který se nikdy nenaučil číst a psát, vstoupil do armády. Kariéru započal ve velkém stylu: v krátké době prohrál v kartách celé své jmění. Záhy poté onemocněl a zlomen opouští vojenskou službu. Při životě se drží jako pomocný dělník. V této profesi se Kamil dostává v roce 1574 do kapucínského kláštera v Manfredonii na Garganu (Apulie). Během těchto let se Kamilův odpor ke všemu náboženskému láme a hříšník vstupuje do kapucínského řádu. Brzy však musí klášter zase opustit, protože se ozývá jeho choroba. Odchází do Říma, aby tam byl vyléčen v nemocnici sv. Jakuba. Po svém uzdravení ve špitále zůstává a pracuje jako ošetřovatel. Nadále duchovně roste, až se v roce 1584 stává knězem. I v této nové životní roli je aktivní a již roku 1582 zakládá společenství ošetřovatelů. Kamiliáni, jak si začali říkat, skládali dodatečný slib, že budou sloužit nemocným, a to i nemocným morem. Papež Sixtus V. společenství potvrdil (1586) a papež Řehoř XIV. je povýšil na řád (1591). V roce 1607 se Kamil z Lellis vzdává vedení řádu a až do své smrti 14. července 1614 se obětavě věnuje jen péči o nemocné. Zakladatel řádu našel místo svého posledního odpočinku v kostele sv. Maří Magdaleny v Římě. Je samozřejmě patronem ošetřovatelů nemocných, nemocnic a všeho, co s touto bolestnou součástí lidského osudu souvisí. Papež Benedikt XIV. Kamila svatořečil 29. června roku 1746.

Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha 1999
LIBRI