Ladislav

 

 

Svátek mají Ladislav, Ladislava, Cyril (Alexandrijský).

Dnes mají v občanském kalendáři svátek Ladislav a Ladislava. Toto staré české jméno je jednou z variant k Vladislavovi. Počátky má slovanské, jde vlastně o variantu jména Vladislav. V latině a v sousedních zemích, kde nedokázali vyslovit "Vl-" na začátku tohoto českého jména, vznikl z Vladislava Ladislaus či maďarský László. Jisté je, že toto jméno si získalo velikou oblibu, a tím, že je nosili mnozí panovníci, byl naplněn i význam - "slavný vládou".

Jeden z vladařů se stal i světcem. Byl to Ladislav Uherský, který se narodil kolem roku 1040 v Polsku. Pocházel ze slavné dynastie Arpádovců, jeho otcem byl Béla I. (1020-1063), matkou Richeza, dcera polského Měška II. Na uherský trůn usedl roku 1077 a podařilo se mu v zemi upevnit křesťanství. Prosadil také kanonizaci uherských světců Štěpána I., Emericha a Gerharda z Csanádu. Zemřel 29. července roku 1095 u Nitry, místo svého posledního odpočinku nalezl v katedrále, kterou nechal postavit. Světový kalendář si jej připomíná ve výroční den jeho úmrtí (29. července).

V církevním kalendáři má dnes svátek Cyril. Počátky tohoto jména sahají k řeckému Kyrillos, které je odvozeno od slova kyrios, po česku "pán". Kyrillos a následně Cyril by tedy mohlo být zdrobnělinou a znamenat snad "panáček". Sv. Cyril (Konstantin Filozof) je jednou z nejslavnějších postav našich dějin, ale na svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje si musíme ještě několik dní počkat.

Patronem dnešního dne je Cyril Alexandrijský. Narodil se kolem roku 380 v Alexandrii (Egypt). Vybral si duchovní dráhu a v roce 412 se stal biskupem alexandrijským. Jeho úřadování však bylo velice špatné. Zavíral kostely svých odpůrců, vyhnal židy, znesvářil se s císařským zástupcem a poštval proti sobě tamější mnichy. Vyvolával dokonce fanatické a účelové demonstrace na svoji podporu, při jedné z nich zahynula novoplatónská filozofka Hypatiá - dav ji surově a zcela nefilozoficky zavraždil. V roce 431 svolal Cyril do Efesu koncil, na němž bylo odsouzeno ariánství. Od té doby pilně studoval a postupně dosáhl vysokého stupně poznání. Zmírnil své chování, stal se z něho významný církevní spisovatel a polemik. V četných dílech se obracel především proti ariánství a proti učení Nestoria, který tvrdil, že lidská a božská přirozenost Ježíše Krista jsou odděleny, a teprve odměnou za své osvědčení se stal člověk Ježíš Božím Synem. Cyril naproti tomu hájil jednotu božské a lidské přirozenosti v Kristu. Bojovný učenec napsal také mnohá pojednání o Písmu svatém a o Trojici. Zemřel 27. června roku 444 v Alexandrii. Na východě byl odedávna počítán k církevním otcům

a roku 1882 ho papež Lev XIII. zařadil i mezi církevní otce západní.

 

Zdroj: www.libri.cz