Rút a Matylda

Včera se  v občanském kalendáři dělila o svátek jména Rút a Matylda. Jméno Matylda je staroněmeckého původu. Jeho první složku tvoří výraz maht ("moc" nebo "síla") a druhá část hildi značí "boj". Z takové Matyldy jde tedy opravdu strach. Poměrně hrubé jméno prodělalo během staletí mnoho proměn. U nás dopělo až k Tyldě a Hildě a přes starofrancouzskou Mahaut vznikla tajemná anglická Maud.  V minulosti jsme si představili v tomto období jméno Růžena.

Matylda, kterou připomíná i církevní kalendář, pocházela po matce z prastarého rodu dánských knížat, jejím otcem byl vznešený saský hrabě. Narodila se asi roku 895 v Engern ve Vestfálsku a již roku 913 se provdala za německého krále Jindřicha I. Ptáčníka. Věhlasným se stal její soucit s lidmi a to, s jakým taktem kočírovala svého prchlivého manžela. Měla na něho celý život dobrý vliv a umírající král jí za to veřejně poděkoval, když řekl, že díky jejím přímluvám byla jeho duše uchráněna mnoha křivd a nepravostí a jeho duch poznal milosrdenství. Méně pochopení nalezla Matylda u svých synů. Panující císař Otto I. s ní zacházel velmi špatně a třicet pět let vdovství jí řádně znepříjemnil. Především jí vyčítal, že nadržuje mladšímu bratru Jindřichovi, a dával jí znát, kdo je v rodině pánem. Ani Jindřich se k matce nechoval lépe. Obyčejný lid však královnu-vdovu miloval a ctil. Když v roce 968 v Quedlinburgu zemřela, oplakávaly ji zástupy lidí jako svou skutečnou matku.

Domácí podoby: Tylda, Tyldička, Matyl(k)a, Tylduška, Tyldin(k)a, Hilda (samostatnilo se) aj.
Slovensky, rusky: Matilda
Polsky: Matylda
Německy, dánsky: Mathilde, Mathilda, Mechtild
Anglicky: Mat(h)ilda, Maud(e)
Francouzsky: Mathilde
Švédsky, dánsky, holandsky: Mathilda, Mathilde
Italsky: Matilde, Matelda
Španělsky: Matilde
Maďarsky: Matild

Dnes užíváno ojediněle, ve starší generaci oblíbeno.

Jmeniny spolu s Rút 14. března

Půvabné jméno Rút je ve světě stále oblíbeno. Hebrejské slovo reúth znamenalo "přátelství".

Dívka tohoto jména se stala hrdinkou starozákonní Knihy Rút a svému jménu hanbu neudělala. Příběh vypráví o neobvyklé lásce snachy Rút k její tchýni Noemi, která shodou okolností slaví tento den také svůj svátek a v hebrejštině označuje "příjemnou a půvabnou ženu". Obě ženy společně prožily obrovskou tragédii, když z početné rodiny zůstaly v krátkém čase jenom samy dvě. Zcela chudé a bez iluzí se odebraly do Noemina rodiště v Betlémě. Mladá Rút se po cestě o svou starou tchýni pečlivě starala. Když jednou opět sháněla jídlo, šla na pole sbírat klasy zbylé po žních. Pozemek patřil bohatému Bóazovi, který obě ženy sledoval ze svého domu. Když vyslechl jejich příběh, byl dojat. Viděl, že Rúth je velmi pěkná žena, a jak už to tak chodí, vše skončilo svatbou. Jejich sňatek byl brzy požehnán zdravým chlapcem, jenž dostal jméno Obéd. Noemi se dočkala klidného stáří a po několika letech se i Rút stala babičkou. Jejím vnukem byl Jišaj, který měl později syna Davida. A tak se díky sbírání klasů narodil budoucí slavný židovský král.

Domácí podoby: Rutka, Rutuš(ka), Rutin(k)a ap.
Slovensky: Rút
Německy, norsky, švédsky: Rut(h)
Anglicky, francouzsky, italsky, dánsky, holandsky: Ruth
Polsky: Ruta
Rusky: Ruf
Španělsky, rumunsky: Rut

Dnes běžné. 

Dívka Kora či Korina, která v tento den také slaví svátek, patřila mezi společnice sv. Voršily. V 5. století je všechny povraždili Hunové, kteří tehdy pod vedením legendárního Attily sužovali celou Evropu.

Naši pradávní předkové věřili, že dnešní den je zasvěcen bohyni břízy. Podle nich nastává nyní období symbolické očisty, která vede k znovuzrození a novým počátkům.

Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha, 1999
LIBRI