Sandra

V občanském kalendáři má dnes svátek Sandra. Toto jméno je řeckého původu a u jeho počátku stojí Alexander, znamená proto "ochránkyně mužů".

Toto jméno je oblíbené i u mužů, kde zní Sandro. Jeho význačným nositelem byl slavný italský malíř Botticelli (vlastním jménem Alessandro di Mariano Filipepi, asi 1445-1510), který byl jedním z nejvýznamnějších představitelů florentské renesance quattrocenta. Mezi jeho vrcholná díla patří rané obrazy Klanění Tří králů, Primavera a Zrození Venuše. Kompozičně náročnější fresky v Sixtinské kapli představují Výjevy ze života Mojžíšova, Kristovo pokušení a Potrestání Koraha a jeho druhů. Z pozdního díla jsou za vrchol považovány obrazy Zvěstování a Kladení do hrobu.

Domácí podoby: Sandy, Sanda, Sandřička, Sandruš(ka), ap.
Slovensky, anglicky, německy, holandsky, švédsky, norsky, italsky, španělsky, francouzsky, srbochorvatsky: Sandra
Maďarsky: Szandra

Dnes u nás oblíbeno.

Jmeniny 23. srpna.

V církevním kalendáři má svátek Růžena, která má dnes přívlastek z Limy. Růžena se narodila 20. dubna 1586 v peruánském hlavním městě Limě ve španělské rodině. Při křtu dostala jméno Izabela; protože však její matka brzy po porodu spatřila, jak se nad kolébkou dcery vznáší růže, začali jí všichni říkat Růžena (Rosa). Už jako dítě vynikala Růžena až neskutečným sebeovládáním. Zranila se tak nešťastně, že jí musel lékař amputovat prst. Podle svědectví nepřešel při tomto zákroku přes její rty ani hlásek. Růžena vyrostla v krásnou dívku a rodiče ji chtěli provdat. To se jí však nezamlouvalo, a tak rozhodla se pro radikální řešení - ustřihla si své krásné dlouhé vlasy a prohlásila, že se chce stát řeholnicí. Pro rodiče to byl obrovský šok, nechtěli jí to dovolit. Až v roce 1606 dospěla Růžena konečně do cíle svých přání a podařilo se jí stát se dominikánskou terciářkou. V zahradě svého rodného domu si zřídila dřevěnou chýši, v níž od té doby žila a oddávala se mystickým modlitbám. V té době již téměř nepřijímala potravu a skoro nespala. Nejtěžší duševní a tělesné bolesti, kterými trpěla, snášela s nevýslovnou trpělivostí, až 24. srpna 1617 vysvobodila Růženu z Limy z jejích těžkých utrpení smrt. Byla pochována v dominikánském kostele v Limě. Papež Klement X. prohlásil Růženu z Limy v roce 1671 za svatou.

Již brzy po její smrti vznikly nesčetné obrazy zachycující její příběh. Téměř vždy byla Růžena znázorňována jako mladá žena v řádovém hábitu, obyčejně nese na hlavě věnec růží; někdy drží věnec a dítě Ježíše (Claudio Coello, Prado, Madrid). Růžena z Limy je uctívána jako patronka Peru a hlavního města Limy, jakož i celého kontinentu.

 

Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha 1999

LIBRI