Věroslav

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Věroslav.

Jedná se o mužský protějšek Věry. Jazykovědci se přou, kde najít základ pro toto jméno. Někteří se domnívají, že má svůj původ ve jménech Elvíra a Veronika, jiní oponují tím, že existuje již staročeské Věřislav, ze kterého se vyvinul Fidelius; toto jméno dnes překládáme právě jako Věroslav. Jméno však zcela určitě vychází ze slova "víra", a tak by měli být nositelé tohoto jména lidmi věřícími. Čemu chtějí věřit, to už záleží na nich samých.

Církevní kalendář si dnes připomíná Gorazda. Toto jméno má staroslovanský původ a vychází z přídavného jména gorazd, které znamenalo, že dotyčný člověk je "zkušený a zdatný".

Toto jméno nosil arcibiskup Velké Moravy, jeden z nejbližších spolupracovníků Cyrila a Metoděje. Stal se jejich bezprostředním nástupcem (885), kvůli intrikám nitranského biskupa Wichinga však k jeho nastolení nikdy nedošlo. Na synodě moravské církve v Nitře roku 886 byl spolu se svými žáky obžalován z kacířství. Jeho žáci byli ze země vyhnáni, Gorazd se uchýlil na některý moravský hrad. Když Mojmír II. obnovil nezávislost moravské církve (899/900), nastoupili úřad tři biskupové a Gorazd se snad stal arcibiskupem. Po pádu Velké Moravy se on i jeho přátelé uchýlili do Vislanska (jižní Polsko). Východní církev zařadila Gorazda mezi svaté sedmipočetníky. Vedle něho sem patří Cyril, Metoděj, Kliment Ochridský, Naum, Angelár a Sáva.

Právě po tomto světci přijal své církevní jméno pravoslavný teolog Matěj Pavlík (1879-1942). Pod jeho vedením vznikla v roce 1929 autonomní pravoslavná eparchie v českých zemích. Za ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha, byl se svými spolupracovníky popraven. O Velikonocích 1988 jej prohlásili za svatého.

Další světec, kterého dnes nacházíme v kalendáři, je pomocník v nouzi Pantaleon. Jeho jméno vychází z italského slova pantaloni čili "kalhoty".

Narodil se ve 3. století v Níkomédii (dnes Izmit, Turecko). Podle legend byl dvorním lékařem císaře Galeria. Žil v poklidu, dokud se jednoho dne nenechal pokřtít. Po nástupu krutého císaře Diokletiana byl zatčen. Jeho katani se jej snažili celkem šestkrát zavraždit, ale ani jednou se jim to nepodařilo. Nakonec mu roku 305 uťal kat hlavu, místo krve prý však z jeho ran teklo mléko. Již v roce 550 dal císař Iustinianus I. Veliký v Kónstantínopoli (dnešní Ístanbul, Turecko) postavit kostel na jeho památku. Pantaleon se stal patronem lékařů, porodních asistentek a kojných.

"VÍRA V JINÉ VRCHOLÍ VÍROU V LIDSTVO."
(E. Fromm)

Zdroj: www.libri.cz