Vladěna

V občanském kalendáři má dnes svátek Vladěna. Spolu s Vladanou se jedná o jména odvozená od Vladislavy a Vladimíry. Všechny tyto tvary lze vyložit jako "ženu, která vládne".

Domácí podoby: Vlada, Vladka, Vladuna, Vladěn(k)a, vladuše, Vladanka, Vlaďka, Dana, Vladš(ka) ap.
Bulharsky, rusky: Vlada
Srbochorvatsky: Vlada(na)

Obě podoby běžně užívány.

Jmeniny 30. srpna

Světec se zvláštním jménem Fiakr (sám se nazýval spíše Fiacriem) má dnes svátek v českém církevním kalendáři. Patřilo irskému mnichovi, který se jako poustevník usadil v polovině 7. století v Meaux blízko Paříže a žil tam až do své smrti. Legenda vypráví, že od biskupa Fara dostal kus lesa, který se začal měnit v kvetoucí zahradu plnou léčivých bylin, jakmile se ho Fiakr dotkl svou holí. Ostatky Fiakra, který byl po smrti velmi uctíván, jsou dodnes v katedrále v Meaux. O nesmrtelnou památku tohoto světce se zasloužili nájemní kočí, takzvaní fiakristé, kteří po něm zdědili své jméno. Vše vzniklo tak, že kočí v Paříži měli své stanoviště právě u Fiakrova kostela. Fiakr však není znázorňován na kozlíku, ale téměř vždy s lopatou v ruce. Většinou má na sobě poustevnický oděv, někdy však také selské oblečení. Na obrazech stojí Fiakr často v zahradě, již obdělává lopatou.

V některých kalendářích (pravoslavném i některých protestantských) si dnes připomínají Alexandra Něvského (asi 1220-1263). Byl knížetem novgorodským (1236-51), od roku 1252 dokonce velkoknížetem vladimirským. Svedl mnoho vítězných bitev se Švédy (na Něvě 1240) a s vojskem řádu německých rytířů (na Čudském jezeře 1242), čímž upevnil své panství a zabezpečil severozápadní hranici své říše. Od roku 1380 je uctíván ve východní církvi jako světec. Vyznamenání, jež od roku 1725 nese jeho jméno, patří k těm významnějším.

 

Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha 1999

LIBRI