Svátek má Vladislav.

Dnes najdeme v kalendáři velice slavné jméno - Vladislav a Vladislava. Je slovanského původu, lze je vyložit jako "slavný vládou" a celá řada Vladislavů taková skutečně byla. Toto jméno totiž nosilo mnoho českých králů a knížat, vládce tohoto jména najdeme i v okolních zemích.

V našich dějinách si nejdříve připomeneme přemyslovského knížete Vladislava I., který vládl v letech 1109-17 a znovu od roku 1120 až do smrti v roce 1125. Přestávku v jeho vládě zavinila obvyklá přemyslovská řevnivost a spory o trůn.

Jeho nejstarším synem byl také Vladislav. Byl úspěšnější než tatínek, neboť se stal prvním dědičným českým králem (od roku 1158, zemřel 1172). Jeho vláda přinesla celé zemi rozkvět a hospodářský vzestup. V Praze například vyrostl unikátní Juditin most, Olomouc rozkvetla pod vládou biskupa Jindřicha a do země proudily zástupy cisterciáků, premonstrátů, johanitů, s nimiž přicházela vzdělanost, řemesla a umění. Za Vladislava vzaly prý svůj počátek i mnohé erby české šlechty. Dostali je stateční čeští vojáci, když pomáhali v čele se svým panovníkem císaři Fridrichu I. Barbarossovi dobýt roku 1158 město Milán.

Do třetice se zmíníme o dalším našem králi. Tentokrát to bude Vladislav Jagellonský, který byl českými stavy zvolen vladařem roku 1471 a panoval až do své smrti roku 1516. Nastoupil na trůn po Jiřím z Poděbrad a vládl jako on dvojímu lidu - kališníkům a katolíkům. V roce 1490 se stal také králem uherským. Protože se ve věčně rozhádané Praze necítil dobře, přesídlil po své druhé korunovaci do hlavního města Uher Budína. Přesto po něm u nás zůstala nesmazatelná památka - je po něm pojmenován architektonický a umělecký sloh, tzv. vladislavská gotika, nejvýrazněji představovaná Vladislavským sálem na Pražském hradě a kutnohorským chrámem sv. Barbory. Vladislav byl třikrát ženatý. Dvakrát nepříliš šťastně, a tak byl papežem rozveden. Až potřetí jej potkalo štěstí. V roce 1502 se oženil s francouzskou šlechtičnou Annou z Foix a jejich soužití bylo požehnáno dvěma dětmi, Annou a Ludvíkem. Při porodu syna však královna zemřela a Vladislava tato ztráta pro zbytek života hluboce poznamenala. Zemřel deset let po ní v roce 1516. Ještě rok před svou smrtí uzavřel ve Vídni s římskoněmeckým císařem Maxmiliánem I. Habsburským dynastickou smlouvu. Na jejím základě vstoupil jeho syn Ludvík do manželství s Marií Habsburskou a dcera Anna si vzala arcivévodu Ferdinanda, který po smrti Ludvíka Jagellonského (1526 u Moháče) usedl na český trůn, čímž přivedl habsburskou dynastii definitivně a skoro na věčné časy do našich zemí.

Reforma 2. vatikánského koncilu silně zredukovala slavení svátků Panny Marie, takže jich v římském kalendáři zbylo jenom devět. Český národní kalendář připojil ještě svátky dva. Na dnešek připadá svátek Panny Marie Matky jednoty křesťanů. Druhý se nazývá svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí a katolická církev jej slaví 8. května.

"VELKÉ ČINY VELKÝCH LIDÍ NEBÝVAJÍ VÝSLEDKEM JEJICH VELKÝCH SCHOPNOSTÍ, NÝBRŽ OBRATNOSTI, S JAKOU DOVEDLI UPLATNIT TY MALÉ."
(F. de la Rochefoucauld)

Zdroj: www.libri.cz