Proč jsou zaváděna nová pravidelná očkování?
Doc. MUDr. Ivan Novák, CSc., vedoucí katedry pediatrie IPVZ, FTN
Praha, člen poradního sboru hlavního hygienika MZ ČR pro
epidemiologii.
Od 1. 7. 2001 jsou zavedena vyhláškou MZ ČR dvě očkování do
schématu pravidelných očkování dětí v české republice. Jde o
očkování proti Haemophilus influenzae serotyp b
(dále Hib) a viru hepatitidy B (dále VHB). Rodiče
se nás budou ptát proč a my bychom jim měli poučeně odpovědět. Pokusem o pomoc
při této zdravotně výchovné činnosti by měl tento příspěvek.
Hib je u dětí od narození do 5 let
života nejčastějším vyvolavatelem invazívních, tj.prudce probíhajících a život
ohrožujících infekcí v České republice. Během posledních 10 let představuje
v úmrtnosti dětí na všechny infekce se svým 20% podílem jasně největší
příčinu. Je prakticky monopolním
vyvolavatelem hnisavé meningitidy a jediným doloženým vyvolavatelem epiglotitidy
u dětí do 5 let. Celková incidence v této věkové skupině je kolem 20/100 000
(Hobstová, Křížová, Novák,), což odpovídá situaci v jiných zemích před
zahájením pravidelného očkování
proti Hib. Po zavedení
pravidelného očkování proti Hib se stávají invazívní Hib infekce raritním onemocněním dospělých,
kteří mají nějaké defekty imunity.
Virem hepatitidy B jsou ve světě
infikovány 2 miliardy osob. 350 milionů má má chronickou infekci s rizikem
25% přechodu do jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Po tabáku je VHB
druhým nejčastějším karcinogenem. U nás onemocní ročně kolem 600 osob
s maximem nemocných mezi 15. a 24.rokem života. Počet rakoviny jater u nás
stoupl od r. 1977 do r. 1991 o 50%
a na rakovinu jater zemřelo jen c roce 1994 v ČR 880 lidí (Národní rada
onkologického registru 1996). Vnímavost naší dětské populace k infekci VHB je
značná, protože ve věku 15 let má protilátky jen 3,7% osob (SZU, NRL pro virové
hepatitidy). U dětí je při
onemocnění prakticky 100% přechod do chronicity se všemi fatálními následky a
navíc většina onemocnění VHB probíhá inaparentně. Přenos infekce transplacentárně
je běžný a novorozenci HbAg pozitivních matek jsou očkováni ihned po
porodu proti VHB (toto očkování
má přednost před kalmetizací). To vše jsou pádné důvody, proč bylo očkování
zavedeno také pro kojence. Pro ty co o tom pochybují je třeba uvést, že plošná
vakcinace kojenců je zavedena asi v 90 zemích světa. Zavedení očkování i
pro děti, které se dožily
(dožijí) v roce 2001 ukončených dvanácti let věku má za cíl, aby se co
nejdříve docílilo maximální ochrany rizikové skupiny mezi 15 – 24 rokem a během
co nejkratší doby se docílilo kompletní imunizace celé dětské
populace.
Zavedením těchto pravidelných očkování
přestaneme být bílou skvrnou na mapě zemí, které dělají pro preventabilní
choroby u dětí maximum.Zavedení těchto očkování v daných věkových skupinách
je náš očkovací kalendář u dětí přesně harmonizován s doporučeními WHO
z r.1997 a zdravotnických institucí EU
z r.1998.
Výběr vakcín je dán zákonnými normami. Uskutečňuje se
v rámci regionálních hygienických stanic pod supervizí státní správy, aby
byl co nejvíce sjednocen. Letos padla volba na kombinovanou vakcínu TertactHib
firmy Avetis obsahující vakcíny proti tetanu, dávivému kašli, záškrtu a Hib. Pro
očkování proti VHB byla vybrána očkovací látka Engerix firmy
GlaxoSmithKline.
Vyhláška uvádí, že očkování kojenců proti tetanu, dávivému
kašli, záškrtu a Hib má být zahájeno u dětí, které po 1. 7. 2001 dokončí 9.týden
života a mají zahojenou jizvu po kalmetizaci. Do konce 1.roku života mají být
aplikovány 3 dávky (s rozestupem mezi dávkami 4 – 8 týdnů). Čtvrtá dávka má být
aplikována mezi 18. a 24.měs.života. Teprve tím je dokončeno základní očkování proti těmto 4 nemocím.
Přeočkování proti tetanu, dávivému kašli a záškrtu se provádí v 5.roce života a
také na přeočkování proti tetanu ve 14 letech života se nic nemění.
Očkování proti VHB stanovuje vyhláška takto: Pokud dítě nebylo
očkováno jako novorozenec HbsAg pozitivní matky do 24 hod po narození provede se
očkování podáním 2 – 3 dávek v odstupu podle informace ve schváleném
příbalovém letáku. První dávka očkovací látky se podá v prvních měsících
života. V případě Engerixu je doporučení v příbalovém letáku u tří dávkového
schématu, co se rozestupů týče, 0 – 4 týdny po 1.dávce – 6 měsíců po
1.dávce. Nebylo – li dítě očkováno během 1.roku života bude očkováno v roce,
kdy dovrší 12 let očkovací látkou podle schématu ve schváleném příbalovém
letáku. U Engerixu je doporučení
v základním tří dávkovém schématu: 1.dávka - 0 – 2.dávka 4 týdny od 1.dávky
- 3.dávka 6 měsíců od dávky první.
Injekce TetractHib a Engerix lze aplikovat v tentýž den do
dvou různých míst, což prakticky přichází v úvahu u dvou prvních dávek obou vakcín.
sdílet