Dobry den, ja si opravdu nejsem ...

6. 6. 2004
otázka
Dobry den, ja si opravdu nejsem jista, zda psat zrovna Vam, ale myslim si, ze ano. Nejsem ale ani tehotna, ani nemam miminko. Je mi 18 let. A to co mne trapi je strach. Vzdycky jsem byla natesena na to, jak budu mit jednou to drobounky stvoreni, jak budu pysne chodit s briskem a jak budu jednou po porodu stastna v naruci sveho milujiciho muze. Mozna si rikate, ze jsem silene mlada na takovy predstavy, ale mam je uz od malicka :) ... Nu ne ze by mne to ted opoustelo. Mozna spis naopak. Mam uz pres tri roky o pet let starsiho milujiciho pritele,ktery me predstavy jen podporuje a nadherne doplnuje (vypravenim jak se bude o mne starat a jak bud krasna s briskem a tak...) jsme rozhodnuti se jednou vzit a mit spolu to "malicke". No ale ja jsem nejmladsi z cele siroke rodiny, takze kolem mne se tedka odehrava jedno tehotenstvi a porod za druhym. Do nedavna jsem se nad takovou krasnou novinkou (jako treba ze sestrenice ceka miminko po upornem snazeni a nakonec zcela neplanovane...) ale pak prisla ta chvile, kdy jsem zacala vice cist o tom prubehu tehotenstvi, porodu a vseho kolem tohohle obdobi vubec. A desim se. Zacinam se hrozne bat, u jednoho clanku tady na virtualni porodnici mi dokonce vubec nebylo dobre a skoro jsem se rozbrecela. Vite, mozna si rikate, ze jsem vazne moc mlada... ale stejne bych rada, abyste na muj "problemek" odpovedela. Nemusite ani hned, ja mam jeste nejaky ten patek cas :) ... mam jen zkratka desivy strach. Zacinam si rikat, ze tohle vubec podstupovat nechci. Hrozne se bojim kazde bolesti, mam hruzu z pohledu na vlastni krev a jeste vic mne desi predstavy o tom, jak jednou budu mit uplne zdemolovanou delohu. Jo, sice se pise hodne o tom, jak se vsechno vraci do puvodniho stavu. ale ja se bojim i nastrihnuti hraze! Nikdy jsem nebyla v tomhle stavu, ze bych se takhle bala. Pamatuju si, ze jsme ve skole kdysi davno (asi v osme tride) koukali na film o porodu. taky v nem bylo spousta krve a tak a vsechny holky po nem prohlasily, ze dite nechteji. ja snad jedina jsem prohlasila ze to k porodu patri ale ze ten krasny pocit z toho drobecka to stejne vsechno "prevalcuje". Ale ted si to rict neumim. Nerozumim najednou svym pocitum... Muzete mi nejak pomoct nebo mne uklidnit? Mate urcite zkusenosti s vlastnim porodem. Ja si opravdu nedokazu predstavit jak jednou budu mit ochable svalstvo panve a pochvy, jak mi deloha klesne nebo jak ze mne v sestinedeli budou vyplavovany kousky tkani... jsem zkratka vydesena...:(
odpověď
Dobrý den, myslím, že všechno v životě má svůj čas /u každého jinak/ a že až budete vy mít pocit, že je čas mít děti, budete se na to vše koukat jinak. To vše, co popisujete, lze vidět i jinak. Na porod lze koukat jako na příchod nového človíčka a ne jako na akt plný krve, ochablé svalstvo pánve a pochvy se dá cvičením zpevnit apod. Umím si představit, že koukat se na děti svých známých a přání přítele Vás může nutit přemýšlet o mateřství, ale právě ty myšlenky , o kterých píšete, by Vám měly být signálem, že ten správný čas ještě nenastal. Je-li to možné, počkejte si na svůj vlastní pocit a touhu mít dítě, nepořizujte si je jen proto, že je mají všichni kolem Vás. Určitě se pak změní i Váš pohled na těhotenství a porod a snad se na ně budete dívat jako většina maminek - jako na krásné období a zážitek, který je možná doprovázen pár nepříjemnostmi, které ale stojí za to zvládnout. Takže držím palce a řiďte se hlavně svým vlastním pocitem. Dana
Mgr. Danuše Jandourková

Poradna nabízí pomoc s řešením Vašich psychických a psychologických problémů přicházejících v období těhotenství, porodu a mateřství.

Počet odpovědí: 2540
Další dotazy
23. 3. 2020
otázka
Dobry den, prosila bych Vás o radu. Mám 2,5 leté dítě, které zatím moc nemluví a trápí nás opravdu velké záchvaty vzteku u kterých nevím ani z čeho pochází přijdou naprosto z ničeho nic, ale začne kolem sebe házet věcma lehne si na zem a schválně...
odpověď
Dobrý den, toto chování pravděpodobně souvisí s obdobím vzdoru. Děti se během něj učí vnímat sebe sama jako samostatnou bytost, zkouší se sebeprosazovat. Důležité je stanovit jasná pravidla a hranice, ve kterých se ale děti mohou svobodně pohybovat...
23. 3. 2020
otázka
Dobrý den, paní magistro Jandourková. Už je to rok, co jsem prodělala biopsii prsu s podezřením na agresivní formu rakoviny. Také mám za sebou několik vyříznutí znamének, které vypadaly hodně špatně.Díky Bohu byly všechny nálezy benigní, ale...
odpověď
Dobrý den, asi se dá pochopit, že pokud jste zažila "ohrožení" vážnou nemocí, že se Vás to téma vlastně pořád dotýká. Je také možné, že nasedá na vaši i dřívější úzkostlivost. Někdy je lepší s obavami nebojovat, prostě přijmout, že na ně máte nárok...
23. 3. 2020
otázka
Dobry den paní magistro, Jsem v 8.mesici neplanovaneho těhotenství ,kdy mi bylo zjištěno pozde bez možnosti interupce. Partner /41let/ tvrdí ze je na dne a skončil pro nej svět.od 12/19,kdy jsem to zjistila má partner stavy nahoru dolu. Mám pouze...
odpověď
Dobrý den, Váš partner zažívá velkou nejistotu, má z rodičovství strach. Popisujete, jak hodně protichůdných pocitů zažívá, jak se jeho stav proměňuje. Je možné, že se po narození miminka stabilizuje.Určitě by bylo dobře, kdyby byl ochoten i on...
27. 2. 2020
otázka
Dobrý den, obracím se na Vas s dotazem ohledně svého 19mesicniho syna. Zhruba od 1 roku máme režim, že po obědě chodi spinkat zhruba na 2 hodiny v čase mezi 13-15 hod., ve 20 hod.koupeme a jde se s mlickem spinkat. Někdy usnul u mlička, někdy hned...
odpověď
Milá Nelo, pochopení určitě mám. Umím si představit, jak je to pro Vás náročné. Z Vašeho dotazu doslova čiší bezmoc. A to je možná ten kámen úrazu - zdá se, že syn je ten, kdo řídí Vás a ne opačně. Možná, že v nastavování režimu synovi je důležitá...
12. 2. 2020
otázka
Dobrý den, je mi skoro 29 let a jsem v 8 tt. Už přibližně měsíc mám intenzivní stavy strachu a úzkosti, obden brečím a jsem ve stresu. Ačkoliv jsem dítě chtěla, teď mám v hlavě představu, že už nikdy nebudu šťastná. Bojím se sobecky o sebe, své...
odpověď
Dobrý večer, to, co prožíváte není nic neobvyklého. Většinou vedle sebe existují pozitivní i negativní emoce v souvislosti s těhotenstvím. Jen se těch negativním hodně lekneme, protože těhotenství je přeci tak pozitivní....a taky se nesmíme...
6. 2. 2020
otázka
Dobrý den paní magistro, ráda bych se poradila s jednou věcí co mě trápí. Synovi je 2,5 roku, je velice bystrý, povídá, žijeme v rodinném domě a vedle nás bydlí manželovi rodiče, kteří se skoro každý den staví na hodinu za vnukem. Můj ,,problém" Vám...
odpověď
Dobrý den, rozumím, co Vás trápí:-) Myslím, že nemá smysl o tom mluvit se synem. Požádejte spíš dospěláky, aby, když o Vás mluví se synem, říkali také "máma". Př.: když Vás babička oslovuje napřímo jménem (mluví s Vámi), pak je to OK. Pokud o Vás...
1. 2. 2020
otázka
Dobrý den paní doktorko. S manželem jsme se snažili o miminko. Každý měsíc na mě padala úzkost, že se to nepovedlo, smutně jsem koukala po dětech v kočárku a záviděla. Dnes se mi na testu objevili dvě čárky a nenastala žádná radost. Pouze strach,...
odpověď
Dobrý den, Vaše pocity jsou naprosto normální. Mohou být víc vidět v kontrastu s těšením se, které popisujete. Těhotenství je velká radost, ale nese sebou i negativní pocity - obavu, zda budu dobrý rodič, obava ze ztráty práce, obava ze ztráty...
1. 2. 2020
otázka
Dobrý den, paní magistro, podstoupila jsem v těhotenství 10x ultrazvuk a následně jsem si přečetla články o tom, že to může působit negativně na vývoj dítěte. Ještě mi zbývají 2 měsíce do porodu a situaci vůbec nezvládám. Nespím, nejde mi jíst,...
odpověď
Dobrý den, ultrazvuk je běžná vyšetřovací metoda v těhotenství, nevím o případu, kdy by uškodil. Strachu se teď asi už nezbavíte, nemá smysl Vás ujišťovat, že to bude vpořádku. Zkuste svou pozornost co nejvíce zaměstnávat jinými podněty, něčím...
1. 2. 2020
otázka
Dobrý den, máme tři děti (5 - syn, 4 - dcera, 2,5 - dcera), můj dotaz se týká syna. Asi před rokem se u něho objevil zvýšený zájem o vlastní konečník, a to tak, že ho zkoumal prstem. Vyloučila jsem roupy, myslím, že tohle chování nemá od koho...
odpověď
Dobrý den, pokud k tomu budeme přistupovat jako k zlozvyku - zlozvyky se objevují tam, kde jsou děti ve zvýšeném napětí nebo se nudí. Zdá se, že vaše otevřenost celé situaci nepomohla, já si myslím, že nepomůže ani přísná restrikce. Zkuste mu ještě...
1. 2. 2020
otázka
Dobry den, pani doktorko, Velice si vazim Vasich nazoru a zkusenosti, proto Vas prosim o radu s mym problemem. Synovi ted byly tri roky a nemluvi. Ma intonaci, vymysli si vlastni slova (napriklad jsem mu jednou rekla, ze zed je bila a od te doby je...
odpověď
Dobrý den, i já bych mu ještě dala trochu času. Znám ze svého okolí také takový případ, kdy chlapeček víc než 3 roky nemluvil, zato pak začal hned v celých větách. Děti se učí mluvit ve vztahu - proto je tak důležité si s nimi povídat, číst jim,...