druhé těhotenství

Dobrý den, jsem v 19tt a mám devítiletou dceru. Odstěhovala jsem se před dvěma lety k příteli, který není otcem mojí dcery a se kterým čekám druhé dítě. Přála jsem si druhé dítě dlouhou dobu, ale můj přítel začal nad dítětem přemýšlet daleko později. Tou dobou už jsem měla lepší práci, začalo se mi lépe dařit a konečně po letech se vyloupla z chudoby. Nechtěla jsem tedy otěhotnět hnedka, protože jsem věděla, že i práce je hodně náročná a těžko bych všechno zvládala. Ale povedlo se... A těsně před tím jsem začala mít i pochybnosti o svém příteli, který mě už v minulosti jednou zklamal a odešel k jiné ženě, ale já jsem si tolik přála vztah slepit, až se to nějakým zázrakem povedlo. Jak pomíjela zamilovanost, přibývaly pochybnosti. Nyní jsem těhotná, cítím je příšerně vyčerpaná, dostávám kritiku, že se mnou není sranda jako dříve a ve vesnici, do které jsem se nastěhovala za přítelem nikoho nemám. Jsem stále sama, jediné co mě drží nad vodou je dcera a práce. Na přítele mám vnitřní vztek, protože s ním nedokážu mluvit o svých problémech. Buď neposlouchá, bagatelizuje nebo nezajímá ho to a nebo se začnu vztekat a on mi pak řekne, že jsem blázen. Dnes už to vygradovalo a doslova jsme se poprali. Řekl mi, že má ze mě strach a proto chce, abych se odstěhovala (samozřejmě musím hledat bydlení pro 3). Cítím se zoufale. Mám strach, že se zblázním. Už dlouhou dobu mám pocit, že život nemá žádný smysl. Mám pocit, že svůj život žiju pro své potomky. Neznám už ani své koníčky, nevím jak trávit volný čas. Mám pocit, jako bych neznala sama sebe. Nedaří se mi vytvořit ve vesnici žádný přátelský vztah. Neustále jen pracuji, protože mám pocit, že nic jiného neznám. Můj život je jako běh v kolečku, dělám věci, které musím. Nic víc. Jestli to tak půjde dál, myslím, že se zblázním. Nevím, co mám dělat. Děkuji za radu.