Porod mrtvého miminka ve 37 tt

Dobrý den pane doktore, dne 6.10. 2018 jsem porodila ve 37 tt mrtvě rozeného chlapečka. Vím, že v takovém případě doporučujete genetické a imunologické vyšetření a následně v dalším těhotenství utrogestan a miniheparin a že za vším může stát špatná komunikace mezi matkou a plodem již v začátku těhotenství. Je však těžké narazit na lékaře, který by byl vůbec ochoten uvažovat tímto způsobem. Co se týče mého dlouhodobého zdravotního stavu, tak od svých 23. let mám velké problémy. Jsem polyvalentní alergička s celkovou anafylaktickou reakcí, která nepřichází vždy ihned po požití alergenu, ale až v kombinaci s fyzickou zátěží a možná i psychickým stavem (projevy: svědění plosek nohou i rukou, kopřivka celého těla, otoky celého těla, stížené dýchání, ztráta vidění, bezvědomí). Reaguji na velmi široké spektrum potravin, na vzdušné alergeny i některé léky. Těmto stavům, ačkoli se velmi snažím se nedá vždy předejít. Alergeny přibývají a mění se. Nosím u sebe 2 adrenalinová pera. Roky se léčím na alergologii a navštívila jsem i imunologa. Doktoři si se mnou v tomhle ohledu nikdy nevěděli rady. Bylo mi navrženo zkusit těhotenství s tím, že hormonální bouře by mohla tento stav zlepšit, že to tak bývá. S přítelem jsme dítě už chtěli a podařilo se napoprvé. Výsledky na alergologii se zlepšily, některé alergeny dokonce zcela vymizely. Já jsem od začátku těhotenství měla velký strach, aby k nějaké reakci nedošlo a nebyla jsem nucena použít adrenalinové pero. Když mi před pár lety ve stavu bezvědomí adrenalinové pero vpíchnul bratr, probrala jsem se s kaluží krve pod sebou a to jsem brala antikoncepci a zrovna neměla vysazeno. Nakonec proběhly 3 velmi mírné reakce v různých stádiích těhotenství (bez potřeby lékařské péče či adrenalinu). Navíc jsem těhotenství v samém začátku začala zánětem močového měchýře a nevhodnou ATB medikací, kterou mi předepsal praktický lékař poté, co na základě krevních testů nezjistil přítomnost HCG (bylo moc brzy). Nicméně se těhotenství projevovalo až do úmrtí plodu dle lékařů jako prosperující. Těhotenství jsem měla až do 33. týdne bezproblémové. Ve 33. týdnu jsem začala mít poprvé bolesti v podbříšku, ale gynekolog mi pouze řekl, že mám dráždivou dělohu a že by zatím nebylo dobré porodit, ale nikam mě neodeslal. V té době už hlavička dítěte hodně těsně naléhala. Koncem téhož týdne jsem skončila hospitalizovaná v porodnici pro hrozící předčasný porod. Byly mi naměřeny kontrakce po 2 minutách a dostala jsem nitrožilně magnesium a kortikosteroidy na dozrání plic malého. Strávila jsem tam 3 dny a již bez kontrakcí, ale s neustálým tvrdnutím břicha jsem byla propuštěna do domácí péče s medikací magnesia 2-2-2 a s informací, že na 100% budu rodit předčasně. V době hospitalizace měl syn naměřenou porodní váhu 2600 g. Po propuštění jsem se už nikdy necítila tak dobře, jako před 33. týdnem. Byl to zlom z bezproblémového těhotenství na problémové. Při chůzi jsem měla břicho jako kámen. Hlavičku jsem cítila úplně dole. Dál jsem byla v péči registrovaného gynekologa, který taktéž tvrdil, že určitě porodím dříve a zjistil pozitivního streptokoka. Stěžovala jsme si na občasnou bolest hlavy, motání, tvrdnutí břicha a sníženou aktivitu malého (prý typické pro užívání velkých dávek magnesia) Na poslední poradně u reg. gynek jsem měla jít na první monitorování. Sestra nemohla zachytit ozvy a asi po 10 minutách zavolala doktorku. Začal šílený chaos. Volala se sanitka pro diagnozu bradykardie plodu a objednával se sál. Nikdo mi na nic neodpovídal a já jsem byla mrtvá strachy, protože intuice že něco není dobře mne od doby hospitalizace neopustila. Do porodnice jsem dojela i se záznamem ozev. Už mezi dveřmi mi bylo řečeno, že to bude v pořádku, že to dle záznamu nevypadá nijak zle. Po UTZ vyšetření mi bylo sděleno, že se jednalo o záznam mých ozev a že plod je bez srdeční aktivity. Následoval 26 hodinový vyvolávaný porod. Neotevírala jsem se. Nakonec se mi přece jen podařilo porodit vaginálně. Dle prvotního ohledání dítěte nebyly nalezeny žádné patologie. Dítě mělo jen 2440 g tedy méně než byl odhad porodní váhy měsíc zpět. Dle reakce lékařky byla placenta na její vkus poměrně malá. Ihned po porodu jsem se ptala, co mohu podniknout, aby se tato situace pokud možno nemohla opakovat. Bylo mi řečeno, že bychom s partnerem měli podstoupit genetické, hematologické a imunologické vyšetření, ale žádanku jsme nedostali. Na hematologii jsem se probojovala přes známou, ale imunologii a genetiku mi nový reg. gynekolog (po porodu jsem ihned změnila) odmítnul napsat s tím, že dle něj to není potřeba a že bych se měla soustředit na nové těhotenství - to mě hodně naštvalo. Určitě bych si moc přála být znovu těhotná, ale nejdříve chci pokud možno zjistit příčinu nebo alespoň vědět, že se nic neodhalilo. I tak nevím jestli další těhotenství psychicky dokážu zvládnout. Nějak se mi nechce věřit, že když se moje krásné těhotenství ze dne na den změnilo a tento stav trval měsíc a výsledkem je mrtvý plod, ještě při mých nespecifických zdravotních problémech, že by se jednalo o náhodu. Dnes mi přišel doporučeně dopis s výsledky genetického vyšetření plodu. Chlapeček byl po této stránce v pořádku a nám doporučují se nechat vyšetřit. Momentálně jsem ve fázi hledání vyhovujícího gynekologa, který by mi byl ochoten vypsat žádanku na genetiku a imunologii. Doporučujete v Brně někoho, kdo volí podobný postup jako vy? Myslíte, že moje zdravotní obtíže mohou být příčinou neúspěšného těhotenství? Co bych podle vás měla dále podniknout za kroky? Začínám být zoufala :-/ Děkuji a přeji hezký zbytek dne.