Psychika v těhotenství

12. 7. 2010
otázka
Dobrý den paní doktorko, skoro od začátku těhotenství trpím strašnými výkyvy nálad. Po 7 letech jsem změnila práci, kde jsem vydělávala slušné peníze a byla mezi přáteli, ale chtěla jsem zkusit něco nového. Poté co jsem z práce odešla do nové, jsem doteď pořádně nenašla práci, která by mi vyhovovala jak finančně, tak kolektivem. V době kdy jsem byla zaměstnána u jedné firmy, jsme se s přítelem rozhodli, že se tedy pokusíme o miminko, jelikož už na to mám celkem věk a s přítelem už nějak nemáme potřebu pořád někde do noci vysedávat a "pařit" s přáteli. Měsíc jsme se snažili, když jsem si našla novou práci a rozhodla jsem se, že do té doby, než se zapracuji, tak se přestaneme o miminko snažit. Nastoupila jsem do práce, kde jsem i v současné době a zjistila, že jsem těhotná. Po 3 měsících jsem to oznámila zaměstnavateli, který mě kupodivu na mé pozici ponechal. Ale proč Vám vlastně píši - nyní jsem 26tt a už tak nejméně měsíc mám strašné výkyvy nálad. Poslední dobou se nedokážu z ničeho radovat. Stále si říkám, že kdybych z té firmy, kde jsem byla takovou dobu neodešla, mohla jsem mít teď mnohem víc peněz, výrazněji vyšší mateřskou a celkově bych na tom finančně byla mnohem lépe. Teď vydělávám peníze, se kterými sotva vyjdu, jelikož jsem byla zvyklá na mnohem větší příjmy. Pořád si nadávám, že jsem si to všechno tak špatně načasovala, že jsem teď mohla pro miminko nakupovat ve velkém, zaplatit si různé těhotenské kurzy atd. Byli jsme zvyklí s přítelem tak 1-2týdně si zajít posedět na večeři, na což teď nemáme, jelikož dozařizujem byt a snažíme se něco málo našetřit na miminko. Navíc vzhledem k tomu, že si nemůžu jít ani zasportovat, na co jsem byla také zvyklá (vždycky když mě přepadly nějaké špatné pocity, tak jsem ze sebe šla vypustit duši a totálně si pročistila hlavu) - což teď taky nejde. Zaplatila jsem si alespoň těhotenské cvičení, ale to je spíš na uvolnění, než že by ze sebe člověk vydal energii, ale to je logické. Tak do 4tého měsíce jsem byla stále tak strašně unavená, že mi domácí život u televize úplně vyhovoval, ale zhruba od 5tého měsíce se to z ničeho nic změnilo a já mám nadmíru energie, kterou nemůžu nijak vydat :-((( . Říkám si, že bych si to teď všechno měla maximálně užívat, protože když jsem dřív viděla třeba kolegyně, jak jsou těhotné, tak jsem si říkala, že až budu já, tak chci být "krásná a usměvavá maminka, která bude sršet pozitivní energií tím jak je spokojená a jak se na vše těší". Jenže místo toho jsem teď uzlíček nervů, kterého nic nebaví a je neustále otrávený. Stále si říkám, že se to snad po porodu změní ( ťuk,ťuk ), ale pak si zas říkám, jestli to v šestinedělí nebude ještě horší, jestli vyjdeme s penězma, jestli "se nebudu pořád doma nudit" apod. Navíc přemýšlím, jestli tyhle moje nálady nemůžou mít negativní dopad na miminko - aby třeba nemělo psycho-stavy, nebo něco podobného. Ještě ke všemu si často vyčítám, že se z miminka neraduje - že jsou tisíce párů, kteří se o něj marně snaží a já která jsem měla takové štěstí a hned během měsíce otěhotněla si toho ani pořádně nevážím. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale potřebovala jsem to s někým "úplně nestranným" probrat a předem Vám děkuji za názor, nebo případnou radu co dělat, abych přišla na pozitivní myšlení a vrátila se mi radost do života? Vždyť bych teď měla být nejšťastnější človíček pod sluncem…
odpověď
Dobrý den, tak právě ta poslední věta je ten největší bič na každou ženu, která je těhotná. Myslím, že žádná žena není jen šťastná, pokud je dobře v realitě. Mít dítě s sebou nese i spoustu změn, omezení, ztrát a nároků - ale na druhé straně také zisků, nových zkušeností, zážitků a velkou proměnu člověka (v matku či otce). Vaše starosti, o kterých píšete, jsou naprosto srozumitelné a pochopitelné. Zkuste se na ně podívat ale také z druhé strany - nejen co vám to vzalo (třeba finanční pohodu), ale i dalo (nové kontakty, zkušenosti....). Být mámou je sice velké štěstí, ale znamená to také třeba ztrátu postavení, ztrátu sociálních kontaktů, omezení v aktivitách.... a s tím se musí každá žena vyrovnat. I vy na to máte ještě několik týdnů času - zvládnete to. Není problém (ani pro miminko), když máte občas splín, špatnou náladu. Problém by byl, kdyby se to nestřídalo také se světlejšími okamžiky, s představou toho, co bude naopak hezké. Tak zkuste vedle každého negativa postavit jedno pozitivum. Bude Vám líp. Držte se Dana
Mgr. Danuše Jandourková

Poradna nabízí pomoc s řešením Vašich psychických a psychologických problémů přicházejících v období těhotenství, porodu a mateřství.

Počet odpovědí: 2594
Další dotazy
20. 6. 2022
otázka
Dobrý den, paní doktorko obracím se na Vás s prosbou. Jsem maminkou téměř 5 letého syna, se synem jsme na sebe dost fixovany, jsme pořád spolu, babičku vidí ob den skoro, takže je na ní take zvyklý, ale je to mamanek. Tatínek je hodně pracovně...
odpověď
Dobrý den, mít sourozence s sebou nese možná trochu nevýhod, ale i hodně výhod. Myslím, že zrovna to, že se syn naučí dělit se o Vaši pozornost, že vše nebude tak, jak on by si přál, že se bude učit ohledu k mladšímu sourozenci ....to všechno jsou...
13. 6. 2022
otázka
Dobrý den prosím potřebuji poradit před otehotnenim mě byla diagnostikovana panicka porucha chvíli jsem brala sertralin actavis a po roce užívání jsem začala pomalu prášky vysazovat po vysazení byly problémy fuč protože jsem si uvědomila že při...
odpověď
Dobrý den, je naprosto srozumitelné, že se o své miminko bojíte. Bojí se každá máma a o to víc ta, která má za sebou to, co vy. Zkuste s tím tolik nebojovat. Je to podobné, jako když jste zvládala své úzkosti před otěhotněním. Řekla jste si, že...
13. 6. 2022
otázka
Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně mé tříleté dcery. V jejich 2 letech jsem ji kompletně odplenkovala v průběhu 3 dnů. Předtím nosila látkové plenky a vůbec nevypadala, že jí vadí být v mokrém, neoznamovala mi, že se počůrala, ani nic...
odpověď
Dobrý den, za mne určutě trpělivost a laskavost. Její nechození na záchod může mít různé důvody, často se setkáváme např. s tzv regresí, která se objeví po narození sourozence (u toho věnujeme hodně pozornosti věcem kolem vyprazdňování a tak to může...
25. 5. 2022
otázka
Dobrý den, paní doktorko, ráda bych se poradila ohledně syna. Bude mu v říjnu 5 let, je velice šikovný, snažím se mu věnovat na 100 %, chodíme spolu na kroužky, jezdíme na výlety, každý víkend na chalupu, nijak nestrádá. Za 2 měsíce se nám má...
odpověď
Dobrý den, z toho, co píšete je znát, že mu opravdu "snášíte modré z nebe". Ne vždy je to ale možné. Jen pokud je zvyklý, že se mu vždy snažíte vyhovět, není divu, že se vzteká, když tomu tak není. Ono to 100% věnování se není vždy to nejlepší, co...
5. 4. 2022
otázka
Dobrý den. Mám problém s úzkostmi. Jsem v 7 měsíci těhotenství a občas mě připadají úzkosti. Nejsou nijak formulované. Nemám strach z porodu ( je to můj druhý porod ) nebo z budoucnosti, jaká budu matka. Týká se to jen nálady a špatných pocitů. Ráno...
odpověď
Dobrý den, objevily se úzkosti až teď nebo je znáte i z dřívějška - třeba v jiném kontextu? Úplně jednoduše bych řekla - užívejte si těhotenství, když je Vám dobře, snažte se odvrátit pozornost od nepříjemných pocitů, když vám dobře není....
28. 2. 2022
otázka
Dobrý den. Mám dceru 2,4 let. Ne reaguje na sve jméno, vybírá jídlo ( obvykle těstoviny, vývar, rohlíky, zelenina,) , ne mluví, ne ukazuje prstíkem co chce. Usmívá se na mne, oční kontakt je, i když ne pořád, umí zvuky zvířat ( kočka, pes, Beran...
odpověď
Dobrý den, začněte u svého praktického dětského lékaře. Sdělte mu své obavy. On dokáže posoudit, zda je ve vývoji dítěte třeba nějaké zpomalení a nasměruje Vás dál. Dana 
28. 2. 2022
otázka
Dobrý den, prosím o radu. Před třemi dny jsem měla autonehodu. Do mého auta z levé strany narazilo auto. Jsem právě v 18tt a v autě jel semnou můj tříletý syn. Naštěstí syn i já jsme po vyšetření v pořádku. Po nárazu jsem nebyla v šoku reagovala...
odpověď
Dobrý den, i Vám se omlouvám za pozdní reakci. To, co popisujete, je reakcí na prodělaný stres. To, že vše "dobře dopadlo" neznamená, že nás to nemůže traumatizovat. Důležité je mít o celé události s kým mluvit, klidně i opakovaně (člověk si tak...
28. 2. 2022
otázka
Dobrý den, předem velice děkuji za Váš čas a omlouvám se za délku dotazu. Týká se me dcery. Loni nastoupila do školky (2r8m). Byla to katastrofa, ve školce se ani nehybala, jen stala a hystericky křičela. Vydrželi jsme to 14 dní (á 2h denně)....
odpověď
Dobrý den, moc se omlouvám za pozdní reakci, nedostala jsem upozornění na Váš dotaz do pošty:-( Nevím, zda má odpověď bude ještě relevantní - třeba se Vám se školkou již daří lépe. Z toho, co píšete, se mi zdá, že se ze školky vlastně stalo velké...
3. 11. 2021
otázka
Dobrý den, začínám se upřímně nenávidět za to, jak jsem nervózní a někdy až zlá. Mám 5 letého syna a a dvojčata rok a půl. Jsem na ně de facto sama. Určitou čas dne jsem nesnesitelná na děti i sobě samé. Miluju je nade vše a nevím jak řešit tlak,...
odpověď
Dobrý den, i z vlastní zkušenosti vím, že nejvíce nás v trpělivosti limituje únava.  Píšete, že jste na děti prakticky sama - umím si představit, že je to pro Vás opravdu náročné. Asi bych Vám doporučila myslet hlavně na odpočinek - chodit...
9. 9. 2021
otázka
Dobry den, pani doktorko, rada bych si od Vas nechala poradit v nasi situaci. Mam čerstve 3leteho syna a 4mesicni miminko. Jak uz to byva, syn trošku na miminko zarli, s tim jsme počítali - pres den se občas dozaduje pozornosti, ale to zvladame,...
odpověď
Dobrý den, žárlivost dítěte při narození sourozence je naprosto normální. Divné je spíše to, pokud ji u dětí nepozorujeme. Je dobře, že mu věnujete čas, že Vám s miminkem pomáhá - zkuste si občas udělat čas jen pro něj....mimino dejte tatínkovi nebo...