UZ screening v II. trimestru

Dobrý den,není možné v podstatě co dodat,je to přehled naměřených hodnot plodu a jsou v mezích normy. Více o zkratkách zde: http://www.porodnice.cz/node/3344 Chcete-li podrobně - nesmíte se však vyděsit-tak viz níže. Nicméně, reálné riziko "onemocnění" plodu je velmi nízké. 5.dětská nemoc (megalerythema infectiosum) Parvovirus B 19 je původcem takzvané páté dětské nemoci (megalerythema infectiosum). Jedná se o DNA virus, který patří k vůbec nejmenším známým virům (čeleď Parvoviridae). Nakažlivost této choroby je malá. Vyskytuje se zejména u dětí školního věku, v malých epidemiích. Infekce se šíří nejčastěji kapénkovým přenosem i když je možný i přenos orofekální cestou. Virus je ubikviterní a onemocnění se vyskytuje celoročně. Onemocnět mohou děti i dospělí. Většina nákaz probíhá inaparentně. Většinou má benigní průběh. Nákaza je nebezpečná pro pacienty s hematologickými abnormitami a pro gravidní ženy. Inkubační doba trvá 1-2 týdny. Onemocnění se projeví exantémem, nejprve na tvářích, později i na končetinách. Maximum projevů je patrné na extenzorových plochách končetin a na hýždích. Eflorescence jsou nápadné 1-2 cm velké, girlandovité s centrálním výbledem. Vyrážka mírně svědí. Může být provázena zvýšenou teplotou. Komplikace parvovirové infekce jsou vzácné. Patří mezi ně artralgie, artritidy, ale i meningoencefalitida. Další závažné komplikace vyplývají z faktu, že virus se replikuje zejména v rychle se dělících buňkách kostní dřeně. Infekce parvovirem B 19 představuje riziko rozvoje aplastické krize u pacientů s geneticky podmíněnou chronickou hemolytickou anémií. Ohroženi jsou dále pacienti s vrozeným či získaným defektem imunity, kdy dochází k perzistenci infekce v organismu. Takový stav se potom projeví chronickou anémií. Riziko představuje tato infekce pro těhotné ženy. Incidence nákazy u těhotných je asi 4%. Ve 25% případů dochází k přenosu infekce na plod a hrozí potrat, předčasný porod či poškození plodu (hydrops, dřeňový útlum). Není známo, že by nákaza parvovirem B 19 v prvním trimestru gravidity vedla k rozvoji vrozených vývojových vad plodu. Většina intrauterinních infekcí naštěstí probíhá bez následků. Diagnostika onemocnění je obtížná vzhledem k často chudé klinické symptomatologii. V krevním obraze je patrná lymfocytóza. Potvrzení infekce je možné sérologickým průkazem specifických IgM protilátek. Léčba páté dětské nemoci je pouze symptomatická. Onemocnění odezní samo i bez léčby, zanechává celoživotní imunitu. Promořenost populace je velká. 60-80% dospělých má paměťové IgG protilátky. Očkování se neprovádí.