Vážená paní doktorko,jsem v 5měsíci těhotenství ...

Tak se mi zdá, že tak, jak to píšete na konci, stavíte se tomu dobře. Určitě je dobré zaměstnat se něčím pozitivním tak, abyste mohla mít dobrý pocit z toho, že děláte něco pro sebe nebo pro dítě. Úzkost může také pomoci snížit dostatečná a přiměřená informovanost. Zkuste navštívit nějaký kurz pro těhotné, podělit se se svými stesky a poslechnout si, jak to řeší ostatní a hlavně, že v tom nejste sama. Obavy a strach ať už o sebe nebo dítě zažívá téměř každá matka, tím spíše, má-li za sebou takovou zkušenost jako vy. Vám už se ale podařilo překonat to "kritické období" prvních tří měsíců !!! S manželem si určitě promluvte a domluvte se, že kdyby se našlo něco, v čem by Vám pomoci mohl, určitě mu to řeknete /nebude se Vás muset pořád ptát/. A taky to dodržte. Říká se, že těhotenství musí být šťastné, ale to je mýtus. Nemusíte se tak cítit pořád. Pro ženu je to období velkých změn - tělesných, psychických i sociálních - a tak není divu, že se občas necítí dobře. Co se týče vlivu stresu na dítě - není-li to stres silný a trvalý, berte to tak, že se Vaše děťátko tak trochu otužuje a chystá do toho světa, kde je stres na denním pořádku. Určitě snese lépe tu a tam Vaši nepohodu než trvalé napětí z toho, abyste náhodou nebyla ve stresu. Tak tedy - nebojujte se sebou, užívejte si pěkné věci a příjemné pocity a přijde-li na Vás ten "stres", zkuste si říct, že zase odejde, že se zase budete cítit dobře. Držím palce Dana