Děložní stahy, neboli kontrakce

Děložní stahy,  neboli kontrakce - obrázek
Děložní stahy, neboli kontrakce - obrázek

Děložní kontrakce jsou stahy děložních svalových vláken, mimovolné, na vůli nezávislé, dostavující se v intervalech, vyvolané zkrácením svalových buněk. Kontrakce je nutno odlišit od jiné vlastnosti elastických vláken – retrakce, schopnosti pasivně se přizpůsobit zmenšenému obsahu dutého orgánu. To je vlastnost všech rozepnutých dutých orgánů.

Svalové kontraktilní buňky tvoří stěnu děložního těla – aktivní části dělohy.V dolním děložním segmentu a v děložním hrdle je převaha vazivových buněk, svalové buňky jsou v těchto částech dělohy krátké – pasivní část dělohy. Děložní tělo je při stahu fixováno vazy, a proto, jak se jeho stěna při stazích zkracuje, vytahuje směrem vzhůru jak dolní děložní segment, tak děložní hrdlo.

Při děložní kontrakci se zvyšuje tlak na děložní obsah, zvýší se tlak v plodovém vejci. Hydrostaticky se šířící zvýšený tlak působí zejména ve směru poddajného dolního děložního segmentu, který se roztahuje a je do něho vháněna plodová voda, takže tato část dělohy je rozpínána zevnitř.

Stažená děložní stěna ztvrdne, děloha se napřímí a přitlačí se k břišní stěně, což lze registrovat pohledem i pohmatem.

Vyvolání a regulace děložních stahů je složitý proces, na němž se podílí hormony, enzymy a míšní nervová centra. Studiem děložních stahů bylo zjištěno, že i mimo kontrakci je tlak uvnitř plodového vejce vyšší, vyvolaný tzv. bazálním tonusem- napětím svalových vláken, za porodu 8 až 12 torrů, v těhotenství nižší, např. ve 30. týdnu 3 až 6 torrů. Vlastní stah začíná u děložního dna v místech u děložních rohů označovaných jako “místo vzruchu”, odkud se šíří směrem dolů rychlostí 2 cm/sekunda, takže celá děloha je stažená asi za 15 sekund. Níže uložené části děložní stěny se začínají stahovat později, stahy mají nižší intenzitu, trvají kratší dobu. Maxima intenzity stahů dosahují všechny části dělohy ve stejném okamžiku a stah všech částí dělohy také ve stejném okamžiku končí.

Účinek děložních kontrakcí se projevuje především na dolním děložním segmentu: ten je vytahován směrem vzhůru a rozepíná se, zároveň vytahuje k sobě děložní hrdlo, jehož horní část postupně do dolního segmentu přechází. Hranice mezi stahující se svalovinou děložního těla a pasivně rozepínanou stěnou dolního děložního segmentu je patrná jako šikmo napříč probíhající rýha, hmatná a někdy i viditelná přes břišní stěnu.

Děložní hrdlo, nahoru vytahované se zkracuje – spotřebovává. Když je celé hrdlo spotřebováno, z kanálu děložního hrdla zbývá jen zevní branka – porodnická branka. V tomto okamžiku je děložní dutina oddělena od prostoru pochvy příčnou přepážkou. Dalšími děložními stahy se kruhovitá nebo oválná branka zvětšuje – rozvíjí se, až z ní zbývá jen lem. Když je branka zcela rozvinutá, přechází děložní dutina souvisle v měkké porodní cesty.

Fyziologickými stahy není plod ohrožen, změny však vznikají ve fetoplacentárním a uteroplacentárním oběhu. Za stahu jsou stlačovány děložní žíly, krev nemůže odtékat a v uteroplacentárním prostoru (prostoru mezi děložní stěnou a lůžkem) krev stagnuje, takže na konci stahu plod nedostává dostatek kyslíku. Průtok krve dělohou se za stahů snižuje ze 700 až 800 ml/min na 300 ml/min. V důsledku toho se mohou po dobu kontrakce zpomalit ozvy plodového srdce až o 20 úderů/min, do 5 až 10 sekund po skončení kontrakce se frekvence ozev upravuje.

Registrace děložních kontrakcí: na kontrakcích se sleduje jejich frekvence, intenzita, trvání a pravidelnost. Děložní činnost je možné sledovat i prostým pohledem: stahující se děloha se napřímí a vyklene břišní stěnu, pohmatem dlaní položenou na břišní stěnu se dá odhadnout intenzita a trvání kontrakce. Přesněji lze kontrakce registrovat přístroji (tokodynamometry, tokografy) upínanými na břišní stěnu.

Moderní přístroje – kardiotokografy – dovolují nejen grafickou registraci děložních kontrakcí, ale zároveň i ozev plodového srdce s monitorováním – trvalým sledováním s akustickou či optickou signalizací nepravidelností. Se snímači umístěnými na břiše se může rodička i pohybovat mimo lůžko. Jiná metoda spočívá v registraci elektrických akčních proudů z děložního svalu – elektrohysterografie.

 

Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015