Výhody a nevýhody přirozeného porodu a císařského řezu

Výhody a nevýhody přirozeného porodu a císařského řezu - obrázek
Výhody a nevýhody přirozeného porodu a císařského řezu - obrázek

Vaginální porod aneb když pracuje  sama příroda

Vaginální porod představuje nejpřirozenější způsob  příchodu dítěte na svět. Ženské tělo je k němu stvořené.  Navíc většina žen, které projdou  přirozeným porodem, považuje celou záležitost za pozitivní zkušenost.  Fakt, že se aktivně mohly podílet na porození  vlastního potomka, jim zpravidla dodává sílu, radost a pocit velkého uspokojení.

Existuje několik dalších  důvodů,  proč je lepší rodit přirozenou (vaginální) cestou než císařským řezem:

  • kratší doba hospitalizace, méně poporodních bolestí a rychlejší zotavení,
  • nižší riziko infekce či poranění vnitřních orgánů,
  • nižší riziko velkého porodního  krvácení,
  • v případě dalšího těhotenství vyšší pravděpodobnost kratšího a rychlejšího  porodu,
  • nižší riziko vzniku dýchacích obtíží u novorozence,
  • snazší a rychlejší nástup laktace,
  • nižší riziko rozvoje alergie, astmatu či intolerance  laktózy u dítěte v dalších letech jeho života.

Vaginální porod s sebou samozřejmě nese určitá rizika, která mohou u některých žen vyvolat touhu se přirozenému porodu  vyhnout. Například sem může patřit:

  • porodní bolesti,
  • poranění měkkých tkání porodních  cest,
  • vyšší riziko nedostatečného  okysličování plodu v průběhu porodu, způsobené kupříkladu  stlačením pupečníku,
  • zvýšené riziko poranění novorozence (odřeniny, otoky či ve vzácných případech zlomeniny),  které může vzniknout při průchodu  porodními  cestami nebo po užití pomocných  nástrojů (např. kleští, vakuumextraktoru)

Císařský řez jako metoda volby aneb když pracuje chirurg

Jak již bylo výše uvedeno,  císařský řez je chirurgický  zákrok a jako každá jiná operace skýtá svá rizika. Vzhledem  k tomu, že se nejedná o přirozenou  formu porodu, může mít navíc negativní dopad na novorozence.

Zde jsou některé výhody, které může plánovaný císařský  řez ženě nabídnout:

  • možné načasování tzv. »dne D« (méně stresu, snazší organizace rodinného  života),
  • nižší riziko chirurgických komplikací  v porovnání s akutním císařským řezem (krevní ztráta, poranění okolních orgánů, rozvoje infekce či komplikací  plynoucích z anestezie),
  • nižší riziko traumatického  poranění novorozence (viz výše).

Existují však i negativa  spojená  s císařským řezem, o nichž je rozhodně dobré vědět, a při eventuálním rozhodování o způsobu porodu  bychom je měli zvážit:

  • delší období hospitalizace spojené s pooperační  bolestí a nepohodlím,
  • riziko komplikací  spojených  s anestezií nezbytnou k operaci: nízký krevní tlak před vybavením plodu, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, infekce dýchacích cest, alergická reakce,
  • rizika spojená s operačním  zákrokem: poškození vnitřních/sousedních orgánů dělohy, především pak močového  měchýře či střevních kliček,
  • vyšší riziko nutnosti krevní transfuze vzhledem k větší krevní ztrátě v průběhu operace,
  • větší nebezpečí  rozvoje infekce či abnormálního  srážení krve vedoucí k trombóze žilního systému,
  • vyšší riziko patologií placenty v případě dalšího těhotenství a s tím související zvýšené riziko nutnosti odstranění dělohy po porodu (nízce nasedající placenta či placenta více vrostlá do děložní stěny),
  • zvýšené riziko prasknutí (odborně  ruptury) dělohy v dalším těhotenství (jizva na děloze po předchozím císařském řezu není tak pevná jako okolní dříve neporušená stěna dělohy),
  • vyšší riziko dýchacích obtíží u novorozence, stejně jako sice nepatrně, ale přesto vyšší riziko úmrtnosti novorozence,
  • riziko horší adaptace novorozence po porodu,
  • pomalejší rozvoj laktace.

 

Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015