Základem diety je úprava příjmu cukrů (sacharidů, starším názvem uhlovodany neboli karbohydráty), které mají přímý vliv na hladinu krevního cukru (glykémii). Diabetická dieta v těhotenství by měla být pestrá racionální strava s omezením sacharidů na 250 g (2150 kcal/den) rozdělených do šesti porcí za den.
U obézních pacientek je možné zahájit dietu s nižším obsahem sacharidů, tj. 225 g na den. Příjem sacharidů by neměl klesat pod 200 g denně. Potraviny obsahující volné neboli jednoduché cukry, které se rychle vstřebávají a mohou výrazně zvýšit glykémii, doporučujeme ze stravy zcela vyloučit. Příjem složených sacharidů nebo- li polysacharidů, které se ze střeva vstřebávají pomaleji a nezvyšují glykémii tolik a tak rychle jako jednoduché cukry, je nutné rozložit minimálně do 6 porcí denně s dostatečným časovým intervalem mezi jídly (2–4 hodiny).
V těhotenství nejsou doporučeny potraviny obsahující umělá sladidla z důvodu nedostatku informací o jejich bezpečnosti pro plod. Strava by měla obsahovat dostatek vlákniny (30 g/den) ve formě celozrnných výrobků, luštěnin, zeleniny a ovoce a dostatek vitaminů a minerálů (kyselina listová, vitaminy skupiny B, kalcium, vitamin D, magnézium, železo a jód).
Dieta při těhotenské cukrovce nesmí vést k hladovění. Při nedostatečném kalorickém příjmu nebo nedostatečném příjmu sacharidů v těhotenství dochází k mobilizaci tukových zásob ženy s následnou nadměrnou tvorbou tzv. ketolátek jako náhradního zdroje energie. Ketolátky však dále zhoršují působení inzulinu a mají nepříznivý vliv na plod a pozdější intelektuální vývoj dítěte. Proto je důležitý dostatečný příjem sacharidů (minimálně 200 g) a je doporučeno pravidelné orientační vyšetření moči na ketolátky. Zařazením druhé večeře kolem 22. hodiny předcházíme nočnímu hladovění a následné ranní zvýšené hladině ketolátek i krevního cukru.
Dieta při těhotenské cukrovce nesmí vést k hubnutí, ale ani k nadměrným hmotnostním přírůstkům. Pacientky si váhu kontrolují samy doma, ideálně jednou týdně (v ranních hodinách nalačno). V prvních týdnech po změně stravovacích návyků může dojít k malému úbytku tělesné hmotnosti o 1–2 kg, což nepředstavuje zdravotní riziko. K větší redukci váhy by však již nemělo docházet. Nadměrný váhový přírůstek zvyšuje riziko těhotenských komplikací, zatímco příliš nízký váhový přírůstek může mít nepříznivý vliv na růst plodu v děloze. Výjimkou jsou obézní ženy, u kterých nedosažení minimálního váhového přírůstku v těhotenství, ani malý váhový úbytek, nepředstavuje riziko pro plod. Obezita samotná představuje rizikový faktor pro průběh těhotenství a velký váhový přírůstek v těhotenství toto riziko dále zvyšuje.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet