Snížený tonus a tím i obleněná pohyblivost (motilita) hladkých svalů jednotlivých orgánů trávicího ústrojí jsou příčinou zácpy a plynatosti těhotných. U některých žen to působí velké obtíže. Hypotonie hladkých svalů je též příčinou dalších poruch trávicího ústrojí.
Pálení žáhy – pyróza obtěžuje více než polovinu těhotných, zejména v poloze na zádech a na pravém boku, často až v druhé půli těhotenství. Ochabnutí uzávěru kardie umožní reflux – zpětný tok žaludečního obsahu do dolní části jícnu. Úporné pálení žáhy může být i příznakem hiátové hernie.
Katary žaludku nejsou těhotenstvím negativně ovlivďovány.
Vředová choroba žaludku se obvykle v těhotenství zlepšuje.
Biliární dyskineze – porucha vyprazdďování žlučníku – se někdy poprvé projeví u žen těhotných anebo se opakuje jen v graviditách. Je to opět důsledek těhotenské hypotonie hladkého svalstva s následnou zpomalenou pohybovou aktivitou žlučových cest a stagnováním jejich obsahu.
Těhotné si stěžují na nepříjemný tlak v ravém nadbřišku, mají nucení na zvracení, někdy zvrací žaludeční obsah. Někdy pocit tlaku je vystupňován v křečovitou bolest v krajině žlučníku. U štíhlých žen je někdy možné nahmatat zvětšený žlučník. Po podání protikřečových léků se potíže zmírní. Vhodné je omezení tuků v potravě.
Žlučové kameny– cholelitiáza. Vyšší hladina cholesterolu v krvi těhotných spolu se stagnací žluče umožďují vznik žlučových kamenů. Navíc se stagnující obsah častěji infikuje. Kameny obvykle zůstávají do konce těhotenství bez příznaků, teprve v šestinedělí se projeví kolikami.
Žloutenka v těhotenství bývá příznakem probíhajícího zánětu jater nebo patří ke klinickému obrazu jiných onemocnění. Specificky těhotenskou žloutenkou je tzv. těhotenský ikterus.
Idiopatický těhotenský ikterus, jinak též cholestatická hepatóza těhotných, je onemocnění vázané na graviditu a je asi ve 30 % příčinou žloutenky v těhotenství. Vyskytuje se ve třetím trimestru, začíná úporným svěděním na dlaních rukou, ploskách nohou a na břiše, zejména v noci. Poté se objeví slabě žluté až žluté zabarvení kůže a sliznic, moč je tmavší, stolice světlá. V krvi je prokazována vyšší hladina bilirubinu.
Léčebně se ordinuje jaterní dieta, klid na lůžku, podávají se kortikoidy. Žloutenka po porodu brzy vymizí, nezanechává následky, v dalších těhotenstvích se ale obvykle opakuje.
Hemoroidy – řitní městky – se často vytvářejí v těhotenství. Projeví se pocitem tlaku v konečníku, svěděním kolem řitního otvoru, bolestmi při vyprazdďování stolice. Krvácení není časté, zato se hemoroidální uzly v těhotenství častěji zanítí a krev v nich obsažená se sráží – trombotizuje. Za porodu anebo po porodu může vyhřeznout sliznice řitního otvoru na části nebo na celém obvodu. Výhřez vypadá jako sytě červený nádorový útvar.
Po celou dobu těhotenství nelze hemoroidální uzly léčebně ovlivnit, poněvadž některé účinné léčebné postupy není možné použít. Za porodu se musí pečlivě chránit hráz a zabránit roztržení varikózních uzlů. Vyhřezlá sliznice za porodu nebo po porodu musí být reponována – zasunuta zpět do řitního otvoru. Zánětlivé komplikace hemoroidálních uzlů s trombózou se v těhotenství léčí přikládáním obkladů a mastí.
Trhlina řitního otvoru – fisura – ani není v těhotenství vzácná, prozradí se bolestmi při vyprazdďování stolice, někdy krvácením při stolici. Léčí se přikládáním mastí a vkládáním čípků s protibolestivým účinkem. Radikální chirurgickou léčbu nelze v těhotenství provést.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet