Poškození ve fázi embryonálního vývoje, kdy se zakládají jednotlivé orgány (mezi 14. až 90. dnem po oplodnění), vede častěji k odumření embrya a k potratu. Přežívající plody jsou malformované (mají vrozenou vadu). Druh a rozsah této vady je podmíněn tím, v které fázi gravidity, jak dlouho a jak intenzivně škodlivina působí. Čím mladší je zárodek, čím delší dobu a čím intenzivněji škodlivý vliv působil, tím jsou malformace závažnější!
Pozornost experimentální teratologie je zaměřena na sledování vlivů ionizujícího záření a na účinek chemických látek, především léků na vývoj plodu. I když z experimentu na zvířatech nelze vyvodit stejný mechanismus u člověka, přece byly získány informace o teratogenním účinku některých látek a mohla být teoreticky zdůvodněna některá klinická pozorování. Uvedeme některé jako příklady.
Ionizující záření vyvolává změny v nejjemnějších strukturách genetického systému, v genech a chromozomech. Může poškodit i zárodečné buďky. Jeho účinek na velmi malé zárodky se projeví vznikem malformací v oblasti nervového systému. V pozdějším těhotenství se škodlivý vliv ionizujícího záření na zralejší tkáně tolik neprojeví.
Intoxikace, zejména chronické (alkohol, olovo, tuková rozpouštědla, halogeny) poškozují především zárodečné buďky – spermie a vajíčka.
Hormony mají omezený teratogenní vliv. Větší má jen testosteron a jeho deriváty: jsou-li podávány ve vyšších dávkách mezi 6. a 8. týdnem po koncepci, mohou způsobit virilizaci (vznik mužských pohlavních znaků) u ženských plodů. Po 14. týdnu gravidity se jejich účinek projeví nanejvýše hypertrofií – zvětšením poštěváčku.
Hormony kůry nadledvin podávané ve vyšších dávkách na začátku těhotenství mají za následek obličejové rozštěpy a srdeční malformace. Podávané v pozdním těhotenství mohou vyvolat metabolické poruchy novorozence a útlum sekreční funkce jeho nadledvin.
Antibiotika nejsou podezírána z teratogenního účinku kromě streptomycinu, po jehož dlouhodobém užívání se projeví spíše toxický účinek. U plodů byly pozorovány vestibulární poruchy a vrozené hluchoty. Po tetracyklinech podávaných těhotné byly pozorovány pigmentace zubů jejich dětí, častěji po chlortetracyklinu. Po léčení chloramfenikolem se rodí děti s pokožkou šedavě zbarvenou, výrazně u nedonošených.
Antikoagulancia (léky užívané v terapii trombóz): heparin není škodlivý, neprochází placentou. To nelze říci o antivitaminech K (dikumarinových preparátech, jako je Pelantan). Podávány v prvním trimestru vyvolají tzv. “warfarinový syndrom” (hypoplazii nosu, poruchy vápenatění dlouhých kostí). To musí být respektováno při léčbě tromboembolických stavů v těhotenství.
Jako příklad jsme uvedli hodnocení některých látek a léků s ohledem na jejich působení na vyvíjející se plod, aby z příkladů bylo vyvozeno vědomí, jak delikátní a složité je rozhodnutí o podání léku těhotným a zároveď varování před samoléčitelstvím!
Malformace vzniklé v období embryogeneze (embryopatie) bývají závažné a většinou neslučitelné s postnatálním životem, pokud by se plod narodil živý. Embrya většinou odumírají v děloze, jsou potrácena nebo se plody rodí mrtvé. Jsou to např. srostlice (dva plody srostlé částmi těla), plody s velkou hlavou (hydrocefalie) nebo bez lební části hlavy (anencefalie).
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet