Hormonální zabezpečení těhotenství je v prvních třech měsících placentoovariální. Stoupá produkce choriálních gonadotropinů tvořených trofoblastem a steroidních hormonů – estrogenů a progesteronu – tvořených těhotenským žlutým tělískem. Po 3. měsíci gestace převezme funkci těhotenského žlutého tělíska placenta.
Po třetím měsíci gestace
je hormonální zabezpečení těhotenství placentární. Placenta v této době produkuje choriální gonadotropiny v nižším množství, zato se postupně zvyšuje tvorba placentárních estrogenů a progesteronu. To, že žluté tělísko vytvořené z ovulujícího folikulu po koncepci nezaniká, ale změní se na těhotenské s vysokou sekrecí progesteronu a estrogenů, má za následek vynechání menstruace. Vysoké hladiny ovariálních steroidů tlumí diencefalo-hypofyzární centra, takže se netvoří ani spouštěče (releasing hormony v mezimozku), ani gonadotropiny v mozkovém podvěsku – hypofýze. Tento útlum trvá po celou dobu gestace (i v době laktace), a proto ustanou ovariální a endometriální cykly, vynechá menstruace.Funkční a částečně i anatomické změny jsou prokazatelné u všech žláz endokrinního systému.
Přední lalok hypofýzy – adenohypofýza
Přední lalok hypofýzy – adenohypofýza – v těhotenství zbytní, zvětší svůj objem. Zatímco tvorba folikulostimulačního hormonu (FSH) a později i luteinizačního hormonu (LH) takřka zcela ustane v důsledku útlumu vyvolaného zpětnou vazbou vysokými hladinami estrogenů a progesteronu, zvýší se sekreční aktivita adrenokortikotropního hormonu ACTH (stimulujícího k sekreční činnosti kůru nadledvin) i tyreotropního hormonu TH (stimulujícího k sekreční činnosti štítnou žlázu – tyreoideu). Růstový hormon HGH (podílející se na bílkovinném metabolismu) zmnožený není, přesto však může spolu s placentárním laktogenem hPL, který má obdobné biologické účinky, vyvolat u některých těhotných akromegaloidní příznaky (zvětšení tzv. koncových částí těla – prstů, ušních boltců, nosu apod.).
Zadní lalok hypofýzy – neurohypofýza
Zadní lalok hypofýzy – neurohypofýza – hromadí oxytocin a vazopresin tvořící se v hypotalamu. Tyto působky hormonální povahy jsou však v průběhu těhotenství inaktivovány (zbaveny účinku) působením placentárních enzymů: oxytocinázou a cystamin-aminopeptidásou (vazopresinázou). Teprve krátce před porodem, kdy se sníží tvorba oxytocinázy a vazopresinázy, se může účinek oxytocinu na děložní sval projevit.
Štítná žláza – tyreoidea
Štítná žláza se v těhotenství zvětšuje jednak v důsledku překrvení, jednak hyperplazií – zmnožením buněk. Ve zvýšené míře hromadí jod, ledviny ale zároveň více jodu vylučují. Hormon štítné žlázy tyroxin se ve větší míře váže na proteinový nosič, který se také ve větším množství tvoří vlivem estrogenů, takže hladina volného tyroxinu je na hladinách zjištovaných u netěhotných. Tkáně mateřského těla jsou zvýšeně vnímavé na tyroxin. Bazální metabolismus je zvýšený o 20 až 25 %.
sdílet