IVF+ET je základní metoda asistované reprodukce při léčbě neplodnosti. Nahrazuje tu část oplození, která probíhá ve vejcovodech. Původně byla tato metoda vyvinuta pro léčbu tubo-peritoneálního faktoru. Vzhledem ke stále se zvyšující efektivitě této metody se dále indikace k IVF + ET rozšiřují a dnes je prakticky tato metoda využitelná téměř u všech poruch plodnosti.
První dítě počaté touto metodou se narodilo v roce 1978 a dnes podíl dětí po IVF + ET dosahuje v některých státech 2 až 3 % ze všech porozených dětí. Není prokázáno, že tato metoda oplození vede k vyššímu výskytu vrozených vad u těchto dětí.
Tato léčebná metoda má několik fází:
- Hormonální příprava – spočívá v aplikaci hormonů stimulujících vaječníky, aby bylo možno získat více zralých vajíček. Dále v aplikaci hormonů zabraňujících předčasné, samovolné ovulaci. Tato fáze je kontrolována nejčastěji ultrazvukem – vaginálně, kdy lékař sleduje růst folikulů (obsahujících vajíčko) ve vaječníku .Tato fáze trvá obvykle 1 - 3 týdny.
- Ambulantní odběr vajíček v krátké (cca 10 minut) trvající celkové anestézii přes pochvu ženy za kontroly ultrazvukem.
- Mimotělní oplození vajíček v laboratoři. Oplození – fertilizace- vajíček probíhá buď klasickou metodou, tj, přidáním spermií do kultivačního media, nebo některou mikroinseminační metodou. Z nich se nejvíce v současné době (cca od roku 1993) používá mikromanipulační metoda ICSI. Ta spočívá v přímém vpravení jediné spermie do vajíčka. Zatímco k prvé metodě oplození je zapotřebí několik set tisíc kvalitních spermií na jedno vajíčko, aby bylo oplozeno, v druhém případě, jak již bylo řečeno, je zapotřebí k oplození pouze jedna spermie. Tím tato druhá metoda dává šanci mít vlastní dítě mužům s těžkou poruchou plodnosti, zvláště ve spojení s MESA či TESE, kdy je získáván malý počet spermií. Taktéž se používá v případech, kde selhává prvá metoda oplození vajíčka. Následuje kultivace embryí v přísně kontrolovaném prostředí (inkubátoru), které zajišťuje potřebné podmínky pro jejich metabolismus a funkce spojené s jejich vývojem.
- Pokud je zjištěn normální vývoj embryí, jsou tato za cca 48 - 52 hodin přenesena (transferována – ET) do dělohy ženy. Tento výkon je velice krátkodobý, nebolestivý, ambulantní. Provádí se pomocí speciálních transferových souprav skrz čípek děložní do dělohy. Po něm žena odchází domů a s určitými omezeními životního stylu a hormonálním zabezpečením této fáze čeká, zda se embrya uchytí (implantují). Těhotenství (úspěšná implantace) se prokazuje při ultrazvukovém vyšetření v kombinaci s těhotenským testem. Úspěšnost implantace zvyšují některé postupy, jako je asistovaný hatching či prodloužená kultivace. Prvá spočívá v narušení obalu embrya před jeho přenosem do dělohy, druhá v prodloužení kultivace embrya až na 120 hodin. Embryo je pak přeneseno do dělohy, která je na implantaci lépe připravena.
Do dělohy se většinou přenáší 1 - 3 embrya, kdy o jejich počtu rozhoduje také budoucí matka. Snahou je omezit vícečetná těhotenství při zachování úspěšnosti (tj. dosažení těhotenství). Pokud bylo získáno více embryí, jsou nadbytečná zamražena a uchovávána při teplotě až -196°C.Totéž se provádí v případech, kdy čerstvá embrya nelze z jakéhokoliv důvodu ihned přenést do dělohy. Tato embrya takto mohou být neomezeně dlouho uchovávána a kdykoliv po rozmražení a přípravě ženy přenesena (KET), i když s poněkud menší šancí na dosažení těhotenství.
Úspěšnost programu IVF + ET je většinou uváděna v podílu dosažených těhotenství po přenosu embryí do dělohy. Tato úspěšnost je uváděna od 20 – 45% na jeden léčebný cyklus. Výsledky však ovlivňuje řada faktorů. Mezi nejdůležitější patří věk ženy, hormonální příprava, kvalita spermií, kvalita a technika transferu a dále počet transferovaných embryí. V České republice jsou zdravotními pojišťovnami hrazeny 3 léčebné cykly.
Autor: as. MUDr. Pavel Drbohlav, CSc.
sdílet