Vaginální cysty se v těhotenství nezvětšují. Menší, skryté v poševních klenbách ani neruší průběh porodu. Větší, pokud by se mohly stát porodní překážkou, se vyprázdní punkcí. Naplní-li se znovu v šestinedělí, je vhodnější je chirurgicky odstranit.
Cervikální polypy jsou v těhotenství překrvené, lividně až do hněda zbarvené a zvětšují se. Mohou částečně nekrotizovat a krvácet. Proto musí být po podvázání stopky odstřiženy.
Prekancerózy děložního čípku musí být i v těhotenství vyhledávány a vyšetřovány.
Hodnocení klinického, kolposkopického a cytologického nálezu vyžaduje velkých zkušeností. V případě potřeby se i v těhotenství provádějí excize, v raném těhotenství i konizace za účelem histologického vyšetření.
Deciduosis cervicis je vzácně se vyskytující deciduální přeměna sliznice vystýlající kanál děložního hrdla. Zbujelá cervikální sliznice vytváří zarudlé až fialově-hnědé klkovité výrůstky, viditelné v zevní brance, křehké, snadno krvácející. Je to jeden z možných zdrojů krvácení po celou dobu těhotenství.
Krvácení může být považováno za symptom hrozícího potratu. Nález křehké, snadno krvácející tkáně může činit dojem zhoubné tkáně, proto je nezbytné odstřižený kousek tkáně vyšetřit histologicky. Léčení není třeba, zbytnění po porodu samo vymizí.
Karcinom děložního hrdla v těhotenství není výjimečným nálezem. Zdá se, že v posledních desetiletích se výskyt rakoviny děložního hrdla posunuje do mladších věkových skupin.
Projevuje se stejnými příznaky jako mimo gestaci: opakovaným kontaktním krvácením (po vyšetření, souloži, tlaku na stolici) a krvavým výtokem. Oproti dřívějšímu názoru, že růst nádoru je v těhotenství rychlejší, je dnes prokázáno, že růst závisí především na věku nemocné.
Léčení nemůže brát ohled na těhotenství, vyjma situace, kdy plod může brzy dosáhnout stadia životaschopnosti; např. ve 32. týdnu je možné 2 až 3 týdny s radikální operací počkat.
Děložní myom je zjišťován asi u 1 % těhotných, častěji po 30. roce. Klinická diagnostika raného těhotenství v myomatózně změněné děloze je obtížná, neboť děloha je obvykle nepravidelně zvětšená. Také pokročilost těhotenství se nesnadno určuje. Stopkaté myomy mohou být považovány za vaječníkový nádor.
V průběhu těhotenství myomatózní uzly prosáknou, někdy se i zvětší, mění též umístění, takže uzly ze svaloviny “vyputují” na povrch dělohy. Některé uzly mohou podlehnout degeneraci, tzv. aseptické nekróze buď v těhotenství, nebo po porodu. Nekróza se projeví bolestivostí určitého místa děložní stěny (dobře je to zjistitelné na přední děložní stěně a v děložním fundu). Teplota je mírně zvýšená. Stopkaté myomy mohou ztorkvovat – zkroutit se, z toho důvodu odumřít (nekrotizovat) a vyvolat obraz náhlé břišní příhody.
Při děložní myomatóze bývá častější nidace plodového vejce ve vejcovodech, častější jsou potraty, vcestné lůžko a nepravidelné polohy plodu. Myomatózní uzly uložené v děložním fundu a v děložních stěnách neovlivní obvykle průběh těhotenství a porod probíhá spontánně. Děložní činnost je ale častěji nepravidelná. Myomy uložené v dolním děložním segmentu a v děložním hrdle se mohou stát vcestnou porodní překážkou. Po porodu se myomatózní děloha pomaleji zavinuje, v šestinedělí jsou častější tromboembolické komplikace.
Těhotné s děložními myomy jsou bedlivěji sledovány pro riziko potratu a předčasného porodu. Velké, jednotlivé uzly, které by se mohly stát porodní překážkou, je možno do pátého měsíce operovat, uzly “vyloupnout”. Mnohočetné uzly však operovat nelze pro nebezpečí otevření děložní dutiny. Při aseptické nekróze je třeba dodržovat klid na lůžku, nad bolestivé místo přikládat vak s ledem, ordinovat antibiotika. Při torzi myomu je nutné chirurgické léčení v každé fázi gestace. Vyvine-li se vcestný myom, a při větších myomech v hrdle je indikován porod císařským řezem. Po spontánních porodech je třeba nedělkám s myomatózní dělohou podávat uterotonika k uspíšení zavinování dělohy a k prevenci krvácení. Častěji je nezbytné manuální vybavení lůžka pro poruchu jeho odlučování.
Nádory vaječníků se vyskytnou asi u 1 % těhotných. Nejčastěji jsou to cystické útvary, někdy dokonce na obou stranách. Na začátku těhotenství jsou tyto nádory uložené vedle dělohy v malé pánvi nebo za ní, později vystoupí spolu s dělohou do velké pánve a do břišní dutiny. Větší tumory a tumory zaujaté do srůstů však zůstávají v malé pánvi, mohou se tam zaklínit a stát se později příčinou nepravidelných poloh plodu a vcestnou překážkou za porodu. Nádory vaječníků se mohou v těhotenství zvětšit, mohou se také otočit ve stopce (torkvovat) a vyvolat obraz náhlé břišní příhody.
U některých těhotných se vytvářejí na obou ovariích thekaluteinové cysty (podob-ně jako při hroznové mole) v důsledku zvýšené stimulace choriovým gonadotropinem. Oba vaječníky jsou zvětšené až do velikosti husího vejce, hrbolaté. Po porodu tyto cysty vymizí. Při diagnostice se využívá ultrazvukového a laparoskopického vyšetření.
Nádory vaječníků větší než 5 až 6 cm zjištěné na začátku těhotenství se chirurgicky odstraďují po třetím měsíci gestace, když již placenta zcela převzala hormonální kontrolu a případné odnětí těhotenského žlutého tělíska by další průběh gestace neovlivnilo. Nádory zjištěné v posledních měsících gravidity se odstraní při císařském řezu, jsou-li zaklíněné, jinak jsou operovány po šestinedělí. Thekaluteinové cysty se neoperují.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet